Rokos: Sliby chyby. Francouzské ne Severní Makedonii a Albánii se Evropě může vymstít | info.cz

Články odjinud

Rokos: Sliby chyby. Francouzské ne Severní Makedonii a Albánii se Evropě může vymstít

KOMENTÁŘ MILANA ROKOSE | Šéfka unijní diplomacie slíbila Severní Makedonii zahájení přístupových rozhovorů do konce roku, navzdory tomu se ale Makedonci nedočkají. Francie totiž označila přístupový proces za „bizarní“ a hodlá do něj zasáhnout. Ve světle aktuální situace a turecké invaze do Sýrie to ukazuje zajímavé paradoxy.

Turecká invaze do severní Sýrie se stala hlavním tématem posledních dní a je i jedním z dominantních motivů dnešního summitu lídrů zemí EU. Ankara navzdory vší kritice zůstává kandidátem na vstup do unie. Pravda, přístupové rozhovory jsou už nějaký čas pozastaveny, ale k jejich úplnému ukončení je daleko. Podpořit by ho navíc musely všechny členské státy jednotně.

Dvoumilionová Severní Makedonie je oproti tomu stále jen kandidátskou zemí, a to už dlouhých 14 let. Letos se malému západobalkánskému státu podařilo za dramatických okolností odstranit jednu z velkých překážek zahájení rozhovorů – vyřešil spor se sousedním Řeckem a změnil si název. Sedmadvacet členských států se navíc v úterý shodlo, že Severní Makedonie i Albánie znatelně pokročily v reformách a budování právního státu. „Obě země splnily podmínky a zaslouží si zahájení přístupových jednání,“ tweetoval šéf české diplomacie Tomáš Petříček s tím, že ho úterní jednání Rady ministrů zklamalo. Ambicím obou zemí totiž nakonec vystavila stopku Francie.

Paříž oponovala tím, že pokrok zejména v budování právního státu není dostatečný. Technické detaily reforem ponechme unijním insiderům, pravda nicméně je, že všechny ostatní státy měly názor opačný – alespoň v případě Severní Makedonie. Pro veto vůči Albánii Francouzi spojence našli.

Mezi francouzskými argumenty byl i ten, že proces zahájení přístupových jednání je nezastavitelný. Případ Turecka ale ukazuje, že jednat se bez větších výsledků dá dlouhé roky. Pravda ovšem také je, že by se neměla měnit pravidla během hry – a o to právě Francii jde. Prezident Emmanuel Macron ve středu hájil rozhodnutí své vlády s argumentem, že přístupový proces je „bizarní“. Unie v něm totiž dává kandidátské zemi například bezvízový styk ještě předtím, než s ní vůbec zahájí přístupová jednání. Macron se pak otázal, jak může Francouzům vysvětlit, že s Albánií jde vše dobře, když o azyl v jeho zemi žádají „tisíce a tisíce Albánců“.

Zdá se tak, že o francouzském ne rozhodl hlavně třetí argument – další rozšíření může být politicky ošidné. U Albánie může hrát roli i fakt, že většina tamního obyvatelstva se hlásí k islámu, což může mnohé Evropany znepokojovat – navzdory pověsti nábožensky tolerantní a multikulturní země. Strašák migrace je opět na scéně.

Francie – na rozdíl od Německa nebo Británie – navíc posouvání unijních hranic dál na východ nikdy příliš nefandila. Francouzští politici naopak rádi mluví o menším, efektivnějším a propojenějším jádru unie – jinými slovy o vícerychlostním bloku, v němž by se státy jako Česko ocitly na periferii.

Vraťme se ale zpět k Severní Makedonii. Od summitu k summitu slýchávala v posledních letech chválu a od unijní ministryně zahraničí Federiky Mohgheriniové i konkrétní slib, že pokud se dohodne s Řeckem na změně názvu, přístupové rozhovory začnou do konce roku. Rakouský komisař pro rozšíření Johannes Hahn, který má oba státy v gesci, se dokonce Makedoncům i Albáncům osobně omluvil s tím, že úterý „nebylo pro Evropu slavným dnem“.

Albánský premiér Edi Rama si už dříve stěžoval, že EU není k jeho zemi spravedlivá. Nyní mu to bruselští diplomaté jen těžko vymluví.

Na příležitost v regionu mezitím číhají jiní dravci, kteří teď mají při prosazování se o argument navíc. Čína investuje do albánské infrastruktury, Rusko se snaží uplatňovat svůj vliv ve Skopje i Bělehradu a Turecko sází na spřátelenou Bosnu.

Jakoby EU neměla ve svém sousedství problémů dost, riskuje vznik další železné opony na západním Balkánu. Zbytečně, těch pár tisíc albánských žádostí o azyl za možnou ztrátu stability v regionu rozhodně nestálo.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud