Rozhodnutí Trumpa zastavit muslimskou migraci vyvolá ještě větší tlak uprchlíků na EU. Komentář Viliama Bucherta

Viliam Buchert

Diplomacie v některých evropských zemích vyhlásily o víkendu poplach. Některá páteční rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa mohou mít vážný dopad na země Evropské unie. Jedná se o Trumpovu stopku pro migranty z některých muslimských zemí a paradoxně také rozkaz vydaný americké armádě, aby do 30 dní připravila plán na definitivní a rychlou porážku zločinného Islámského státu v Iráku a Sýrii.

Když se podíváme na země, kterým Trump zatím dočasně (v případě Sýrie se hovoří o úplném přerušení) zastavil vydávání víz a příjezd do USA, vidíme, že se hodně kryje se státy, které „exportují“ nejvíce migrantů do Evropy. Amerika zakázala na 120 dní příjezd lidí ze Sýrie, Iráku, Íránu, Somálska, Jemenu, Súdánu a Libye. A z prvních pěti vyjmenovaných zemí přichází v posledních třech letech velká část migrantů hlavně do Evropské unie. Tento tlak se logicky po amerických restrikcích může ještě zvýšit, protože Kanada, která bude nadále uprchlíky z rozvrácených zemí přijímat, všechny pobrat nemůže a ani nechce.

Naopak skoro všechny evropské státy (dnes už i Německo, Rakousko a Švédsko) chtějí migraci více regulovat. K tomu v daleko větší míře přikročí rychle i Velká Británie, která EU opouští, a Brusel už na ni nemůže v tomto směru tlačit. Jenže v Africe a Asii jsou v pohybu miliony lidí, kteří míří do ciziny. A jinam než do Evropy jejich cesty vést v podstatě nemohou. Navíc se dá předpokládat, že Trumpova administrativa s omezováním migrace z muslimských států i Mexika neskončila pátečními výnosy. Podle dostupných informací se zákazy a omezení mají celkem týkat 35 států světa. I to vytvoří v případě asijských a afrických zemí větší tlak na Evropu.

Trump přislíbil Jižní Koreji i nadále vojenskou podporu proti Kim Čong-unovi

sinfin.digital