Rozpočet z říše pohádek. V podstřelenou výši deficitu pro příští rok nevěří téměř nikdo

 FOTO: Česká televize

Vojtěch Kristen

24. 09. 2020 • 11:40
KOMENTÁŘ VOJTĚCHA KRISTENA | Na ministerstvu financí jedou na vlně optimismu. Šéfka státní kasy Alena Schillerová o víkendu oznámila, že sekera státního rozpočtu v příštím roce dosáhne „jen“ 116 miliard korun, podle odborníků je ovšem toto číslo silně podstřelené. Nezahranuje ani výpadek příjmů za zrušení superhrubé mzdy, ani náklady na druhou vlnu covidu. Co ale především, výší schodku může zamávat smrtící koktejl nadcházejících parlamentních voleb, klesajících preferencí hnutí ANO a štědrých předvolebních dárečků. 

Česko má zase o trochu lepší představu, jak by mohlo vypadat hospodaření státu v příštím roce. Ministryně financí Schillerová koncem minulého týdne prozradila svoji představu ohledně rozpočtového schodku, který by měl dosáhnout nečekaně mírných 116 miliard korun. Už nyní je však jasné, že realita bude o poznání nemilosrdnější, a je otázkou, proč tedy ministryně toto číslo vůbec pouští do prostoru.

Zhruba stomiliardový deficit by byl po půl bilionu schváleném na letošní rok dobrou zprávou. Ke škodě všech je to ale jen výstřel od boku, realističtější scénář totiž zní – a sama ministryně jej naznačuje –, že vláda bude postupovat podobně jako letos: salámovou metodou. I pro letošek měl schodek původně činit „pouhých“ 40 miliard korun, ale pak přišel koronavirus a z této sumy se postupně stalo 200 miliard, 300 miliard až to nakonec skončilo schváleným půlbilionem. 

Schillerová se svým odhadem 116 miliard rychle narazila. Například podle ekonoma Národní ekonomické rady vlády Lukáše Kovandy bude skutečná výše rozdílu mezi příjmy a výdaji až trojnásobná. „Schodek ve výši 116 miliard korun je nerealisticky nízký. Důvodem je, že staví na poměrně optimistickém – převážně optimističtějším, než s jakým ve svém konsensu počítá trh a centrální banka – vývoji tuzemské ekonomiky v letošním i příštím roce,“ míní ekonom.

Že jsou údaje ministerstva financí příliš „optimistické“, tvrdí i polovina členů Národní rozpočtové rady (NRR), kteří hodnotili novou fiskální prognózu ministerstva financí. Argumentují horším vývojem ekonomiky, ale také velkým množstvím diskrečních položek (tedy v podstatě ad hoc zásahů státu, které budou na jeho hospodaření mít dopad). Mimochodem, nejistotu odvíjející se právě od diskrečních položek zmiňují i zbylí čtyři ekonomové NRR, kteří hodnotili prognózu jako „realistickou“. 

Jinými slovy, schodek nyní nereflektuje předpokládané dopady zrušení superhrubé mzdy a její nahrazení 15procentní daní z příjmu, což by mělo rozpočet zatížit nejméně 70 miliardami korun. Zohledněny nejsou ani některé daňové změny a v neposlední řadě je tu obří nejistota kolem vývoje covidové epidemie, která si žádá mimořádné náklady a nepředvídatelně omezuje příjmy, což ostatně zmínila i ministryně Schillerová.

Faktor volby

Ta největší černá labuť pro schodek však nejsou ani diskreční položky ani makroekonomické podmínky, ale nadcházející parlamentní volby. Pokud totiž bude pokračovat trend poklesu preferencí hnutí ANO, může to v kontextu nadcházejícího volebního klání a historické ochotě největší vládní strany k předvolebním dárečkům pro vybrané sociodemografické skupiny znamenat další prohloubení deficitu. Taková situace přitom není nijak neobvyklá ani v okolních zemích; nedávno jsme podobný scénář mohli pozorovat třeba na Slovensku, kde koalice čtyři dny před volbami prosadila 13. důchody, nebo v Polsku, kde se lidé kromě nejrůznějších příspěvků dočkali i výrazných daňových úlev. 

Pokud bude současný pokles preferencí hnutí ANO pokračovat i v dalších měsících, je možné, že vláda ve snaze trend zvrátit sáhne k podobným předvolebním dárkům. Nebude mít v tu chvíli už moc co ztratit: buďto díky nim bude v parlamentních volbách opět bodovat, nebo bude dluh za přijatá fiskální opatření problémem nového kabinetu. Do jaké míry je tento scénář pravděpodobný se ukáže brzy. Nadcházející krajské a senátní volby budou do určité míry sloužit jako lakmusový papírek toho, co může hnutí ANO za rok od voličů očekávat.

SDÍLET