KOMENTÁŘ KARLA SVOBODY | Mnoho čtenářů si jistě vzpomene na naděje, které v začátku současné fáze Putinovy války proti Ukrajině část publika vkládala do jakéhosi povstání Rusů proti prezidentovi. Protesty proti válce v prvních dnech a týdnech nasvědčovaly tomu, že zdaleka ne všichni s invazí souhlasí...
Ruské vedení zareagovalo vcelku očekávatelně. Už v březnu přijalo zákon o „Trestní zodpovědnosti za nepravdivé informace o akcích ruské armády v rámci speciální operace“, který trestal jakoukoli informaci o konfliktu, jež nepocházela od ministerstva obrany. To spolu s důsledným rozháněním všech protestů mělo za následek, že se situace z pohledu Kremlu uklidnila – protesty nepropukají, do ulic nikdo nemíří.
Součástí této strategie je šíření pocitu, že se ve skutečnosti nic neděje, běžného Rusa se nic nepříjemného nemá dotknout. Ministerstvo obrany nekomentuje ztráty (i poslední číslo 1 351 bylo spíše produktem fantazie, než odrazem reality, v níž se počítají zřejmě desítky tisíc mrtvých). Na bojišti navíc umírají hlavně lidé nuceně odvedení z obou „republik“, příslušníci etnických menšin a žoldnéři z Wagnerovy soukromé vojenské společnosti.
V případě Wagnerovy armády navíc došlo k výraznému posunu v tom, jak ji propaganda prezentuje. Před 24. únorem se ruští představitelé tvářili, že s ní nemají nic společného. „Parádním“ představením v tomto stylu bylo například tvrzení, že se „majitel“ Wagnerovců Jevgenij „kuchař“ Prigožin účastnil jednání mezi libyjským maršálem Haftarem a ministrem Šojguem v roce 2018 celé dvě hodiny jen proto, že se dojednával catering.
Dnes se polovojenské skupině dělá reklama coby „službě pro opravdové muže“. Najednou se nejedná o žoldáky, ale o „čestnou službu“. Samotná válka je tak nějak daleko, je abstraktní. I z toho důvodu se Putinovi, i přes tlak ze strany nacionalistů typu Igora Girkina, nechce do mobilizace.
Paradoxní na celé situaci je i to, jak mohou lidé ruské propagandě vůbec věřit. Před válkou tvrdila, že se Rusko Ukrajinu napadnout rozhodně nechystá. Ukrajinu líčila jako klasický rozpadlý stát prolezlý korupcí, prezidenta Zelenského jako zfetovaného komika, který okamžitě uteče a který má nulovou podporu, vládu (vzešlou z demokratických voleb) jako nacistické uzurpátory moci.
Vše z toho se ukázalo jako naprosto zjevná lež. Přesto je propaganda s oblibou nadále opakuje.
