Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Sametová kontrarevoluce

Sametová kontrarevoluce
 

Když téměř třetina poslanců podpoří podpisem návrh zákona, který je ve zjevném rozporu s ústavou zaručenou svobodou projevu, nejde jen o náhodný výstřelek. Spíše jde o symptom něčeho hlubšího, co se 27 let po změně režimu odehrává ve společnosti. O to znepokojivější, že podobné tendence jsou stále silnější i ve světě, do kterého se lidé demonstrující v roce 1989 chtěli tak dychtivě vrátit. 

Západ ale už není tím, co býval. Liberální demokracie i tam ustupuje na jedné straně strachu z terorismu a chudoby, na druhé straně hněvu stále hlasitější skupiny „opomenutých”. Tedy lidí, kteří se protloukají od výplaty k výplatě anebo od dávky k dávce a blahobyt, kterým se jejich díl světa tak rád pyšní, znají jen z televize.

Americké prezidentské volby i referendum o vystoupení Spojeného království z Velké Británie ukázaly, jak moc tyto vrstvy dychtí po někom, kdo dokáže jejich obavy a problémy pojmenovat a nechat je naplno zaznít. A s vítězstvími roste jejich sebevědomí, někdy doprovázené násilím vůči menšinám nebo politickým protivníkům, jako kdyby se to najednou mohlo. 

Elity, pro které „opomenutí” mají jen hanlivé přívlastky, zděšeně zjišťují, že žijí v úplně jiném světě, než si myslely. Není příliš těžké vystopovat cestu, kterou se do něj dostaly. Západ nejpozději od teroristických útoků z 11. září 2001 bloudí dezorientovaně dějinami a ztrácí kredit. Válka v Iráku i finanční krize vytvořily dojem kolosální nespravedlnosti, kdy ti dole trpí, aniž by se jim někdo pořádně obtěžoval vysvětlit proč. 

Morální převaha, díky níž Západ porazil komunismus, se dále drolila s každou další odhalenou diplomatickou depeší zveřejněnou Julianem Assangem a s každým dalším odhalením Edwarda Snowdena o masivním špehování obyvatel. 

A pak se najednou liberálním demokraciím vysmívá Rusko a nemálo jejich obyvatelům to nepřijde nedůvěryhodné. Před rokem 1989 málo myslitelná věc. 

Komunistická Čína mezitím vybudovala tak brutální kapitalismus, že vedle ní továrny z konce 19. století působí téměř idylicky. A stále více lidí se ptá, zda demokracie je skutečně podmínkou bohatství a prosperity. 

Zatím se zdá, že na obzoru není síla, která by se té stále větší touze po nesvobodě dokázala postavit, anebo jí alespoň nabídnout věrohodnou alternativu. Síla, která by dokázala zastavit  monstra vracející se z hlubin historie. 

Svět podle všeho prochází nejrazantnější změnou od roku 1989. Stejně jako tehdy se většinou obejde bez násilí, a je tak sametová. Dnešní zítřky ale na rozdíl od tehdejších nebudí naději, ale obavy. Zvláště v malé zemi, která vždy byla spíše objektem než subjektem dějin. 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1