Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Schillerová jako past na Sobotku. Komentář Martina Čabana

Schillerová jako past na Sobotku. Komentář Martina Čabana

Když prezident Miloš Zeman odletěl na návštěvu Číny, přešla česká politická scéna po mnoha horkých dnech do fáze jistého zklidnění. Zeman si užívá pocitu státníka hýčkaného nejmocnějšími lidmi východního světa, což mu jistě dělá dobře. Se svým znamenitým jemnocitem žertuje s Vladimirem Putinem o likvidaci novinářů. Prostě bezstarostná, uvolněná hlava českého státu, jak ji známe.

Nicméně krize nikam neodešla. Na Hradě stále leží návrh na odvolání Andreje Babiše, který prezident odmítá přijmout, dokud nebude vypovězena koaliční smlouva. Babiš se ovšem se svým odchodem už alespoň naoko smířil.

A aby byl také trochu za konstruktivního, navrhl za sebe náhradu – svou náměstkyni Alenu Schillerovou zodpovědnou především za zavádění a fungování EET. A Zeman obratem potvrdil, že by jí ministerstvo přiřkl, pokud by k tomu byl premiérem vyzván. Ze strany paktu Babiš-Zeman je to zajímavý pokus o převzetí iniciativy.

Jméno Aleny Schillerové je oficiálně ve hře od pátku a neoficiálně ještě o pár dní déle. Sobotka by se k němu měl vyjádřit dnes. Premiérovo lavírování lze chápat, ale faktem je, že Sobotka nemá po ruce žádný pádný argument, kvůli kterému by Babišův návrh mohl odmítnout.

Schillerová splňuje jeho požadavek, aby Babiše v křesle ministra vystřídal někdo, kdo není spojen s Agrofertem ani jiným Babišovým podnikáním. Také z hlediska odbornosti lze právničku s 25letou praxí ve finanční správě jen těžko na něčem nachytat.

Navíc vystřídání vyhozeného ministra jeho náměstkem je krátce před volbami rozumný krok. Sáhl k němu i sám Sobotka v případě jmenování Jiřího Havlíčka na ministerstvo průmyslu a zřejmě i Kateřinu Valachovou nahradí na ministerstvu školství náměstek Stanislav Štech.

Schillerová samozřejmě může Sobotkovi vadit jako osoba zcela loajální Babišovi. Nedá se čekat, že první den v ministerském křesle vrhne všechny síly na prověřování daňových operací v Agrofertu a okolí, což by si Sobotka moc přál. To by ale byl mizerný důvod k dalšímu protahování politické krize.

Hnutí ANO má na vládu nad financemi nárok podle koaliční smlouvy a nenavrhlo na Babišovo místo ani Jaroslava Faltýnka ani jiného agro-chemicko-potravinářského exponenta. To bude Sobotkovi pro tuto chvíli muset stačit. Může ostatně zkusit ministryni Schillerovou postrčit správným směrem z pozice jejího nadřízeného v kabinetu.

Odmítnutí Schillerové by naopak bylo velkou Sobotkovou chybou. Příliš okatě by tím dal najevo svou vůli politicky ovládnout ministerstvo financí. A hlavně – pokazil by si tím svou dosud dobře hranou roli někoho, kdo se snaží s velkým důrazem na ústavnost vyřešit krizi, do níž byl zatažen nezodpovědností a lhaním vládního kolegy.

Jinými slovy vyrazil by si tím z ruky karty, které odkudsi překvapivě vytáhl ve chvíli, kdy byla většina pozorovatelů včetně autora tohoto komentáře přesvědčena, že už vůbec nemá s čím hrát.

Všechny komentáře autora najdete na webu E15.cz.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1