Schmarcz: Dolínkův hloupý útok nemířil na Filipa. Je to akce „Pražáků“ proti Hamáčkovi | info.cz

Články odjinud

Schmarcz: Dolínkův hloupý útok nemířil na Filipa. Je to akce „Pražáků“ proti Hamáčkovi

KOMENTÁŘ MARTINA SCHMARCZE | Když poslanec ČSSD Petr Dolínek vystartoval tento týden na místopředsedu sněmovny a šéfa komunistů Vojtěcha Filipa, mohlo to vypadat jako donkichotský, nicméně zásadový útok demokrata na extremistu. V politice jsou však věci často jinak, než se zdají být. Pražský sociální demokrat se daleko spíše mstil předsedovi strany Janu Hamáčkovi, než že by si vážně myslel, že sesadí z funkce předsedu KSČM – tichého koaličního partnera.

Dolínek to měl sesumírované dobře. Filipa zkritizoval za jeho výroky, kdy únor 1948 označil za vystoupení občanů, okupaci ze srpna 1968 za plnění mezinárodních smluv a výkup vepřína kvůli vybudování památníku zavražděným Romům v koncentráku v Letech za příčinu nedostatku vepřového. Navrch se Filip ve sporu o Koněvovu sochu nepostavil proti Kremlu a Dolínek ho za to všechno chce odvolat ze sněmovní funkce.

Tomu jistě každý demokrat zatleská. Přemýšlivý demokrat se ale bude ptát: Co tak najednou? Názory Vojtěcha Filipa jsou známé dlouhodobě a ČSSD vládne s tichou podporou jeho strany déle než rok. Odpověď je nasnadě. Jde právě o tu společnou menšinovou vládu s ANO a o předsedu ČSSD Jana Hamáčka.

Pražská ČSSD, jíž je Dolínek významným členem, dlouhodobě kritizuje účast ve vládě. Situace se vyhrotila, když ministr školství Robert Plaga pro nepotřebnost odvolal svého politického náměstka Petra Pavlíka. Ten je totiž zároveň předsedou buňky ČSSD v Praze. A pražští „socani“, ustavičně rebelující proti vládě s ANO, patří mezi ty, o nichž předseda Hamáček říká, že zatímco on češe ovoce, oni klepou žebříkem, a těší se, až spadne.

Ponechme stranou osobní sympatie a antipatie k ANO, ČSSD a KSČM. Věc se má z politického hlediska následovně: Pražští sociální demokraté do Hamáčka rýpou pořád. Přitom mají ve vládě ministra, ačkoli ve volbách totálně propadli, získali necelá tři procenta a nejsou ani v zastupitelstvu metropole. Nemohli legitimně očekávat, že se předseda strany zastane Pavlíka, který veřejně opakovaně brojil proti vládě, skrze kterou měl sám velmi slušně placené místo náměstka. Ale oni se naštvali a rozhodli se to Hamáčkovi „zavařit“.

Jasně, pravice si tuto vládu nepřála a už vůbec jsme si nepřáli Filipa a Okamuru jako místopředsedy Sněmovny. Ale levicoví voliči ČSSD to vidí jinak, stejně jako většina jejích členů, kteří menšinový kabinet ANO schválili v referendu. Přes to nejede vlak, takže dokud sociální demokraté nezmění jako celek svůj názor, je podle nich třeba být k vládě loajální. Což Pavlík ani Dolínek neprokázali.

Proč vlastně pražský poslanec zaútočil právě na Filipa a ne na Okamuru? Ten se ve sporu o Koněva zachoval úplně stejně prokremelsky a o koncentračním táboře v Letech se vyjadřuje hůř než šéf komunistů. Navíc SPD je považována za extrémnější než KSČM. Kromě toho není členem vládní dohody a útok na ni by kabinet nijak neohrozil. Bingo! Není právě tohle ten důvod? Atmosféra ve sněmovně byla v úterý po Dolínkově výstupu hodně nervózní, komunisté si to právem vyložili jako cílený politický atak.

Otázka je, co si Dolínek od své akce slibuje. I kdyby se mu podařilo spolu s opozicí sesbírat 80 podpisů nutných k hlasování o sesazení prvního místopředsedy dolní komory (což vůbec není jisté), ten by ani pak téměř jistě nepadl. Kluby ANO a KSČM mají dohromady 93 členů a odvolání Filipa nepodpoří ani drtivá většina patnáctičlenného klubu ČSSD. A proč by to měla dělat SPD?

Sečteno a podtrženo, Dolínkův výpad nemíří ani tak na Filipa, jako na Hamáčka. Jak šéf ČSSD, obvykle velmi diplomatický, nyní zareaguje? Může si to s pražskou organizací vyříkat (není ale jisté, že by to k něčemu bylo), může to přejít, nebo může sáhnout k exemplárnímu kroku. Pražskou ČSSD zastupuje ve vládě ministr zahraničí Tomáš Petříček. A právě tady je taky zaměstnána velká řada pražských sociálních demokratů.

Možná že Praha sází na to, že Petříček je kvalitním ministrem, který skvěle reprezentuje naše národní zájmy, hájí polistopadový vývoj a naši západní orientaci. Hodně lidem (včetně mě) by bylo líto, kdyby skončil. Jenomže kolik lidí volí, či alespoň sympatizuje s ČSSD? Levicové voliče ministr zahraničí buď nezajímá, v horším případě ho nemají rádi. Jan Hamáček by si jeho stažením sice vysloužil dva týdny uražených komentářů v liberálních médiích, ale preference strany by tím nijak neohrozil. Možná naopak.

V řadách ČSSD také není pražská organizace kdovíjak oblíbená. Nemluvě o Hradu a názoru Zemana na Petříčka. Což není právě  voňavý argument, ale z hlediska reálpolitiky prostě má svou váhu. Nakonec to tedy vypadá tak, že ten výpad pražští sociální demokraté moc nedomysleli. Filip zůstane a Hamáček jistě také. Zda oni sami nepřijdou o významnou figuru, to je nyní ve hvězdách. Jako člověk, který zažil hromadu pučů a vzpour, si dovolím říci, že za tak hloupý amatérismus by si snad trest i zasloužili…

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud