KOMENTÁŘ MARTINA SCHMARCZE | Bez energie není svobody. Dnes sice nikdo nemá moc zadrátovat naše hranice a fyzicky nám zabránit v pohybu, jsou tu ale jiné pokusy, třeba snaha omezit nám přístup ke stabilnímu množství laciné elektřiny. V Evropě je nepřeslechnutelný hlas, který stále razantněji odmítá uhlí i jádro, což může vést jedině k energetické bídě. V roce 2020 nás proto čeká boj o záchranu jádra a svobody.
V roce 1978 napsal ruský akademik a disident Andrej Sacharov slavnou esej „Jaderná energetika a svoboda Západu“. Varoval v ní před protiatomovými aktivisty často financovanými Moskvou. Cílem bolševiků bylo zvýšit závislost západní Evropy na ruské ropě a plynu. Sacharov naopak v rozvoji jaderné energetiky viděl obranu svobodného světa. Protože ten, kdo vám může odepřít elektřinu, kdo drží prst na životně důležitých dodávkách energie, ten vás může snadno zotročit. V sovětské doktríně ropa a plyn nahradily tanky a děla.
Dlouhé stíny sovětské propagandy
Evropský parlament pravidelně uděluje cenu Andreje Sacharova za svobodu myšlení. Zároveň se v něm zjevně projevují představy těch, kdo se snaží na kontinentu „vymýtit jádro“. Je to absurdní situace: Europoslanci složí Sacharovovi poctu a pak jdou a svým hlasováním popřou to, co Západu důtklivě radil k zachování svobody.
