Schmarcz: Evropské zelené mlýny melou rychle a jistě. Česko se musí ozvat

KOMENTÁŘ MARTINA SCHMARCZE | Evropa v těchto týdnech čile diskutuje o „zelených financích“. Dalo by se to přeložit tak, že vám zelená parta politiků určí, do čeho se vyplatí investovat a do čeho ne, protože z toho kouká moc uhlíku. Bohužel, do druhé skupiny řadí i jaderné elektrárny, přestože při provozu nevypouštějí emise oxidu uhličitého, a tohle dělení se některým státům včetně Česka pochopitelně nelíbí. Po tlaku především ze strany Francie sice tento záměr dostává ránu, před EU je ovšem i tak téma, o které se dál povede tvrdá bitva.

Na důležitou debatu upozornil už na začátku prosince europoslanec Alexandr Vondra: „skončilo vyjednávání mezi EP, členskými státy a Komisí o tzv. udržitelných financích.“ Ve zkratce je to plán, že různé ekonomické aktivity dostanou do budoucna hodnocení, zda jsou dost „zelené“, nebo naopak škodí životnímu prostředí. „Ona nálepka bude mít vliv na úvěry a dluhopisy a ovlivní investiční financování. Špinavé investice budou drahé, zelené levné,” psal Vondra na svém facebooku.

A je to. Co se znelíbí, dostane prostě cejch, že „poškozuje klima“. Soukromí investoři se takovému vadnému kusu raději vyhnou a dají své peníze tam, kde z toho koukají dotace a výhody, nikoli sankce a drahé úvěry. Lze chápat, že jsou takto diskvalifikovány uhelné elektrárny. Ale jaderná energetika je mezi „špinavé“ zdroje řazena z čistě ideologických důvodů. Však se také evropští Zelení pochválili, že „zabránili tomu, aby jaderná energie byla považována za environmentálně udržitelnou investici“.

Schůzka k ničemu, nebo umění možného? Summit o Ukrajině očima Karla Svobody

sinfin.digital