Schmarcz: Na „jedinou pravdu“ se neumírá. Na miliony lží ano | info.cz

Články odjinud

Schmarcz: Na „jedinou pravdu“ se neumírá. Na miliony lží ano

KOMENTÁŘ MARTINA SCHMARCZE | „Nechci, aby nám vnucovali jedinou správnou pravdu.“ Tuto větu můžeme číst a slyšet v mnoha podobách. Někdy je balamutící formulkou trollů a dezinformátorů. Jindy je poslední obranou lidí, kteří se cítí být tlačeni do kouta propagandistickou mašinérií. Jenomže pravda, z logiky věci, je vždy jen jedna. A co se za ni vydává, je buď sprostá lež, nebo prostě názor. Bohužel ztrácíme schopnost to odlišovat.

Proč se tolik daří lžím a manipulacím? Karel Čapek řekl „království lhářství není tam, kde se lže, ale kde se lež toleruje“ a my zkrátka přestáváme uvažovat v kategoriích pravda a lež a nahrazujeme je termíny „užitečná“ a „neužitečná“ zpráva. Rozdíl mezi pravdou a lží se stírá. Sám pojem „fake news“, falešná zpráva, ztrácí původní obsah a pojmenovává se jím vše, co se mi nelíbí a nehodí. Takto šermuje souslovím „fake news“ třeba prezident Trump. Ale nejen on.

Smazání rozdílu mezi pravdou a lží má na společnost fatální dopady. Problémem pravdy není lež, tak jako problémem světla není tma. Hrozba se skrývá ve stínech, v mnoha odstínech šedi různých tvrzení, jež se mohou tu jevit jako pravdivá tu jako nepravdivá - záleží na názoru. A to je další zásadní potíž. Je fajn mít názory. Jen bychom je neměli vydávat za fakta. Což zhusta a rádi činíme.

Samozřejmě, objektivní postoj neexistuje. Dokonce i ve vědě záleží na úhlu pohledu a z kvantové mechaniky víme, že „pozorovatel vždy ovlivní měření“. Problém je, když neumíme, nebo ani nechceme rozlišit, kde končí fakta a začíná náš subjektivní názor. Jsem odpůrcem manželství homosexuálů, někdo jiný ho prosazuje. Můžeme snášet různé (nejlépe pravdivé) argumenty na podporu našich opačných postojů, ale ani jeden z nás si nesmí činit nárok na „pravdu“.

Strach z „jediné správné pravdy“ má svůj původ v tom, že se pouhý názor s oblibou vydává za nezpochybnitelný fakt. Vlastně je to banální. Už na základní škole se děti učí výrokové logice a od pedagoga jako první slyší větu: „výrok je věta, u které lze (či má smysl) rozhodnout, zda je pravdivá, či nepravdivá“. Názor není výrok a nemůže tedy mít faktickou hodnotu. Není to ani pravda, ani lež. Pokud toto nejsme schopni v mnoha debatách, včetně politických, rozlišit, pak máme zřejmě velký problém s výukou.

Kde se nedaří výrokové logice, tam se daří „alternativní“ pravdě. Máme zde velký zástup jejich šiřitelů, co se s tím opravdu nemažou. Pravda, lež, výrok, nevýrok, fakt, nebo názor… vsjó ravnó. A vyhrávají tak volby. Ale copak dřív neexistovali šarlatáni, mystici, manipulátoři, dezinformátoři? Proč jim najednou tolik lidí naslouchá? Trumpova kampaň, Putinova nepřátelská propaganda, úspěch Okamury, Babišova mašinérie, Zemanova nestydatost. Špatné vzdělání je půlka problému, druhá v kouzelném slově „mainstream“.

Původně se tím slovem označoval hlavní proud, či většinový názor, popřípadě vkus (mainstreamem je třeba popová hudba). Význam přetrval, ale obsah pojmu se zcela změnil. Místo diktatury většiny, která otravovala, ale aspoň dávala většinovému lidu pocit důležitosti, tu máme nadvládu úzké menšiny, která si pro sebe uzurpovala veřejnou debatu a onu většinu tím neskutečně dráždí. Tím víc, že nejen všude hlásá své názory a postoje, ale navíc je vydává za fakta a zjevené pravdy.

Toto mohlo „fungovat“ do doby, než se ona do kouta tlačená většina dostala k jiným zdrojům informací, než jaké ovládaly dosavadní politické a mediální elity. Internet a sociální sítě ale zničily status quo. A staly se zlem a společenskou hrozbou. Facebook či Twitter jsou právem považovány za nejmocnější nástroj dezinformátorů a manipulátorů. V možnosti oslovit v podstatě zdarma a bez jakékoli verifikace pravdivosti miliony lidí našli propagandisté ohromnou munici. Ale rozbušky už dřív dodaly elity.

Chceš diskutovat o globálním oteplování? Jsi popírač, existuje přece jen jedna „vědecká“ pravda (režim, který se zaklínal údajnou vědeckostí už jsme tu měli). Máš konzervativnější názory na bioetiku? Jsi homofob, misogyn, šovinista. Jen progresivistické ideje jsou přijatelné a respektovatelné. Žiješ na venkově a máš zcela jiné starosti, než městští liberálové? Jsi zabedněný vidlák a určitě zbožňuješ Putina a volíš Zermana, a to je prostě fakt. Nechť si laskavý čtenář sám dosadí další příklady bohorovnosti elit.

Elity mají vést a vzdělávat. Ne buzerovat a poučovat. Když už ne z lásky k bližnímu a úctě k důstojnosti každého člověka, tak aspoň z chytrosti a pragmatismu. Ono je totiž těch beznadějných „konzerv“, „šovinistů“ a „vidláků“ mnohonásobně víc. Což se s děsivou silou ukázalo přesně ve chvíli, kdy se našel způsob, jak aktivovat miliony oněch „rozbušek vzteku“, které v sobě příslušníci toho skutečného, leč potlačovaného mainstreamu, už dlouho dusili.

Takže, milé elity, za tu dobu postfaktickou do značné míry můžete vy (nebo my, abych se nevyviňoval). Půdu pro přechod od vědeckého myšlení, jež na Západě dlouho dominovalo, k šarlatánům a mystikům připravilo šamanství a manipulování veřejné debaty. Tak dlouho se názory a ideje vyvolené menšiny vydávaly za pravdu a fakta, až obecný lid zcela ztratil úctu k odborníkům. Skutečně ke všem, nejen k profesionálním politikům a novinářům, ale i k lékařům a vědcům. Povodeň ignorance zaplavuje stavbu rozumu.

Co s tím? Právě teď je chvíle, aby elity prokázaly, že jsou elitami právem. Místo pohrdání „obyčejnými“ lidmi musejí v sobě najít vůli vést a vzdělávat. Ostatně mnozí, kteří sami sebe počítají k elitě, dlouho dělali to, co dnes většinovému lidu vyčítají: vydávali vlastní názory za fakta. Když jako první selhali oni, chytří a vzdělaní, co chtějí vyčítat těm „hloupým nevzdělancům“. Teď z důvodu zjednodušení a názornosti paušalizuji, toto neplatí pro všechny členy elit. Ale najde se dost těch, na než ta charakteristika sedí jako ušitá.

Je potřeba vrátit slovům „pravda“ a „fakt“ jejich původní významy. Stejně jako pojmům lež a názor. Každá totalita začíná útokem na lidský jazyk a komunikaci. Na dnešní situaci se asi nejlépe hodí poslední z hesel Orwellova románu 1984: „Nevědomost je síla“. Ano, síla zmaru, manipulace, ovládání. Angsoc dosáhl dokonalé diktatury tím, že lidem sebral slova, jimiž by mohli vyjádřit nesouhlas, my dnes sami sobě činíme totéž, když jsme slova sice ponechali, ale zcela rozmazali jejich obsah.

Ona věta z úvodu o „jediné správné pravdě“ je venkoncem absurdní. Správně by měla znít, že nechci, aby mi někdo vnucoval svůj „názor“ jako jediný správný. U toho všechno zlé začalo. Protože pokud může být pouhý názor (byť třeba dobře vyargumentovaný) pravdou, pak se odlišný názor sám musí nazvat „alternativní pravdou“, aby se nemusel zvát lží. A nakonec se alternativní pravdou nazve i ta lež. Když se z přísně hierarchické budovy logiky vytáhne úhelný kámen, zhroutí se celá.

Pravda a lež nejsou subjektivní kategorie, nejsou to „různé“ názory, ale verifikovatelná tvrzení, jež lze faktograficky ověřit. Když přistoupíme na hru, že každý má svou pravdu, přestane na pravdě záležet a místo pravdivých a nepravdivých zpráv se definitivně budou rozlišovat informace dle toho, zda se „hodí“, nebo „nehodí“ někomu do krámu. Což mnozí politici s úspěchem praktikují. A není na ně sankce, protože na pravdu se už nevěří, pravdu ani nečekáme, chceme se jen utvrdit ve svých názorech a předsudcích.

Relativizace pravdy a lži jejich nahrazení názory, emocemi a předsudky a má zdrcující dopad na veřejnou debatu. Daří se v ní nejhorším „hadům a štírům“, egomaniakům a psychopatům, kteří by normálně byli zalezlí v děrách, ale nyní se dostávají na nejvyšší posty. A zuří v ní ostrý střet konzervatismu a liberalismu, a to ve velmi zdeformované, zkarikované podobě, která staví právě na pocitech. Přemazává se tím klasický horizontální pravolevý politický střet a co hůř, přemazává se tím i vertikální souboj demokratů s nedemokraty.

Tak to dopadá, když se fakta nahradí mystikou. Kromě logiky trpí i morálka. Západní křesťanská tradice je spojena s řeckou filosofií a roli v ní hrají tři imperativy: „Bůh je poznatelný pouze rozumem“, „Bůh činí věci ne proto, že je Bůh, ale protože jsou dobré“ a „Nečiň jiným, co nechceš, aby činili oni tobě“. První odkazuje na důležitost hodnocení faktů, druhý k hledání skutečné pravdy, protože jen v ní je obecné dobro a třetí si vyložme jako „nevnucuj nikomu svůj názor jako zjevenou pravdu“. Když nic z toho neplatí, je to zlé.

Pilát v muzikálu Jesus Christ Superstar promlouvá ke spoutanému Ježíšovi: „Co pravda je a co jsou zákony?/Tvá od té mé vzdálená na hony.“ Ano, to je vyznání mravního relativisty. Nechovejme se jako stádo Pilátů. Naše civilizace neumírá na „jedinou pravdu“, ale na miliony lží.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud