Schmarcz: Přelévání ešusy problém migrace neřeší. Je třeba ucpat díry, kterými teče do lodi

KOMENTÁŘ MARTINA SCHMARCZE | Na světě je x-tý plán, jak co „nejspravedlivěji“ přerozdělit migranty mířící do Evropy mezi jednotlivé země Unie. Němci chtějí, aby se už při jejich vstupu na území EU rozhodlo, který stát si koho přebere a povede s ním azylovou proceduru. Což někomu přijde rozumné a někomu, zejména V4, nikoli. To ale není až tak podstatné, protože to neřeší podstatu. Dokud Evropa nezíská zpět kontrolu nad tím, koho pustí na své území, nepomůže sebegeniálnější azylový systém.

Země Visegrádské skupiny zřejmě budou opět v roli kverulantů a sobců, kteří odmítají vzít si byť jediného migranta. Upřímně řečeno, kus pravdy na tom je – jihoevropské země, které migrace logicky zatěžuje zdaleka nejvíc, v tom jaksi necháváme plavat. Jenomže tím, že odmítáme přistoupit na nový systém tzv. kvót, především upozorňujeme na něco daleko zásadnějšího: Za prvé, že se mají dodržovat sliby – po krachu prvního pokusu o povinné přerozdělování migrantů nám bylo slíbeno, že se nic podobného nebude opakovat. Za druhé i pro migraci má platit základní poučka Rakouské ekonomické školy: rozhodující je nabídka, nikoli poptávka.

Zkrátka a dobře, Evropa musí dát jasně najevo, že nikdo, kdo nemá nárok na azyl dle Ženevských konvencí, se do ní nedostane bez pozvání. Přes veškeré proklamace totiž vše dosud funguje tak, že když se migrant jakkoli dostane do Evropské unie, má velkou šanci v ní už zůstat, i když pro něj azylové řízení skončí negativně. To samozřejmě v aspirantech na „lepší život“ vzbuzuje pocit, že přes značná rizika má smysl doma všechno prodat, sbalit se a vyrazit na cestu.

Saúdský ropný gigant odpálí burzovní bombu. Došly už v poušti peníze?

sinfin.digital