KOMENTÁŘ MARTINA SCHMARCZE | Víc než deset let se snažila slovenská opozice svrhnout z trůnu Roberta Fica a jeho Smer. Jednou, v roce 2010, se to pravici povedlo, ale o plody vítězství se připravila sama vlastními chybami. A když se to teď podařilo znovu, tak už u toho demokratičtí konzervativci nejsou. V novém kabinetu budou hrát prim nečitelná populistická protestní uskupení. Může se něco podobného stát u nás? To je, oč tu běží…
Slovenské volby minulý týden nebyly standardním soubojem idejí a programů. Odehrály se stylem „hrr na Fica!“ A povedlo se, Smer skončil „až“ druhý. Radost z toho je ovšem přinejmenším předčasná. Jak známo, s velkým nákokem vyhrál Igor Matovič, který je i po letech v politice velkou neznámou s bourá mnohé mantinely. Třetí skončilo Sme rodina Borise Kollára, který má deset dětí s devíti ženami a je snad ještě větší populista než Matovič.
Spolu s nimi o koalici jedná ekononomicky liberální a euroskeptická Sloboda a solidarita Richarda Sulíka a nová strana exprezidenta Kisky Za l’udí. Křesťansko demokratické hnutie (KDH) bývalého premiéra Miluláše Dzurindy se do Národní rady nedostalo a tradiční (středo)pravicové síly se tak v novém parlamentu musejí koncentrovat kolem jiných subjektů.
