Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Seehofer by Německu i EU rád vnutil tvrdost vůči uprchlíkům. Pouhé represe ale nic neřeší. Komentář Igora Záruby

Seehofer by Německu i EU rád vnutil tvrdost vůči uprchlíkům. Pouhé represe ale nic neřeší. Komentář Igora Záruby

Jako by nebylo už dost, přenechat koaliční sociální demokracii (SPD) federální ministerstvo financí. Nyní nemá křesťansko-demokratická unie (CDU) kancléřky Angely Merkelové ani rezort vnitra, kde usedl Horst Seehofer, dlouholetý předseda sesterské CSU z Bavorska. Čili politik, který - když přijde řeč na příliv mimounijních běženců do Německa - ví, oč jde. Bohatý jih německé federace má z posledního dva a půl roku s imigranty bohaté zkušenosti, a to jak ve směru do Spolkové republiky, tak pryč z ní.

Ještě horší je, že se Seehofer ohání jakýmsi bavorským receptem, který má platit nejenom pro celé Německo, nýbrž také pro Evropskou unii, jak se nechal čerstvě slyšet. Seehoferova myšlenka, že by se EU měla na omezený čas vzdát volného pohybu osob a zavést vnější hraniční kontroly, dělá vlny a debata kolem ní začíná žít vlastní životem.

Nicméně platí, že dosavadní lídr CSU vychází z přesvědčení, že kupříkladu německá federace nemůže převzít větší odpovědnost za uprchlickou politiku (zejména za vracení osob a celých rodin), než má. Proto onen požadavek, aby se více snažil celý kontinent - a v Německu jednotlivé spolkové země. Jako Bavorsko.

Platí, že Německo zavedlo jako první členský stát v září 2015, kdy celá imigrační vlna udeřila, jako první v Schengenu kontroly při vstupu na své území. Stalo se na hranici s Rakouskem. Následovaly rakouští sousedé, Dánsko, Švédsko a Norsko, přání Evropské komise navzdory. Jinými slovy, Bavoři viděli jako jedni z prvních na vlastní oči, co se děje, spočítali si, co přijde a rozhodli se zakročit. Po dohodě s Berlínem a proti představám Vídně.

Osm set hostů, kteří byli přítomni minulý čtvrtek při Seehoferově nástupu do úřadu, si to bylo bezesporu vědomo. První kroky nového ministra je mohly přesto překvapit. Svou instituci nechává instituci rozšířit o odbory Výstavba a Domov, což je podle některých zbytečný krok. A pak je tady onen bavorský masterplan, který sice vychází z tamní zkušenosti, ale má slabiny.

Už samotné motto „Německo má být bezpečné jako Bavorsko” budí vášně. Druhým předmětem kritiky je, že na prvním místě Seehoferovy běženecké agendy nejsou pravidla pro přijímání utečenců, kdežto regule pro jejich odsun. Protože ač by Mnichov chtěl, v tomto ohledu premiantem není. Otázkou je, proč se tedy za něj vydává…

Vloni opustilo Spolkovou republiku nedobrovolně 24 tisíc nově příchozích, o dva tisíce méně než v roce 2016. Má to logiku, neboť zájemců o přijetí bylo rovněž méně. Statistiky ovšem připomínají, že zhruba 200 tisíc imigrantů ve federaci zůstává, třebaže měli pokračovat dál. To je jeden problém.

Druhý je bavorský. V roce 2015 odmítli a vrátili tamní úředníci 4195 žadatelů, předloni 3310 a minulý rok 3282. Trend je opět sestupný. Jenže platí, že v mnoha případech nebylo vypovězení možné, protože dotyční neměli pasy nebo o ně nejevily zájem země, odkud prchali. A odmítly spolupracovat. Sám Seehofer o loňských prázdninách připustil, že „odejito” mělo být daleko více osob, než se daří v praxi.

Bavoři proto vyvinuli, v porovnání se zbytkem Německa, na běžence o to větší tlak. Výsledek? Údajně 13 100 lidí, kteří odešli dobrovolně. O čísle se dá spekulovat, o dobrovolnosti pochybovat: očití svědci popisují vyhošťování z nemocnic a škol za přítomnosti dětí.

Pokud má toto být model budoucnosti pro Německo, vyslovují už teď mnozí politici NE. Na jejich stranu se přidávají bezpečnostní složky. Seehoferovi doporučují, aby se místo represím věnoval písku v motoru: smlouvám se státy, odkud utečenci přicházejí, a které od nich dávají ruce pryč. Jinak řečeno, přesně toto je úkol pro federaci, kterou ministr zpochybňuje. Jde o dost zásadní rozkol ve vnímaní tématu. Sporný je navíc důraz na vyšší početní úspěšnost při vracení, neboť případy je třeba posuzovat individuálně, třeba z hlediska společenské nebezpečnosti.

Bude zajímavé sladovat, nakolik se z těchto varování Seehofer poučí. Svou autoritou, způsoby vystupování a robustním zjevem se do jisté míry prosadit může. Bude-li však příliš razit cestu „Bavorsko náš vzor!”, brzy narazí. A veškerá jeho domácí zkušenost se mu na spolkové úrovni stane koulí na noze.

 

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1