Seehofer by Německu i EU rád vnutil tvrdost vůči uprchlíkům. Pouhé represe ale nic neřeší. Komentář Igora Záruby | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Seehofer by Německu i EU rád vnutil tvrdost vůči uprchlíkům. Pouhé represe ale nic neřeší. Komentář Igora Záruby

Seehofer by Německu i EU rád vnutil tvrdost vůči uprchlíkům. Pouhé represe ale nic neřeší. Komentář Igora Záruby

Jako by nebylo už dost, přenechat koaliční sociální demokracii (SPD) federální ministerstvo financí. Nyní nemá křesťansko-demokratická unie (CDU) kancléřky Angely Merkelové ani rezort vnitra, kde usedl Horst Seehofer, dlouholetý předseda sesterské CSU z Bavorska. Čili politik, který - když přijde řeč na příliv mimounijních běženců do Německa - ví, oč jde. Bohatý jih německé federace má z posledního dva a půl roku s imigranty bohaté zkušenosti, a to jak ve směru do Spolkové republiky, tak pryč z ní.

Ještě horší je, že se Seehofer ohání jakýmsi bavorským receptem, který má platit nejenom pro celé Německo, nýbrž také pro Evropskou unii, jak se nechal čerstvě slyšet. Seehoferova myšlenka, že by se EU měla na omezený čas vzdát volného pohybu osob a zavést vnější hraniční kontroly, dělá vlny a debata kolem ní začíná žít vlastní životem.

Nicméně platí, že dosavadní lídr CSU vychází z přesvědčení, že kupříkladu německá federace nemůže převzít větší odpovědnost za uprchlickou politiku (zejména za vracení osob a celých rodin), než má. Proto onen požadavek, aby se více snažil celý kontinent - a v Německu jednotlivé spolkové země. Jako Bavorsko.

Platí, že Německo zavedlo jako první členský stát v září 2015, kdy celá imigrační vlna udeřila, jako první v Schengenu kontroly při vstupu na své území. Stalo se na hranici s Rakouskem. Následovaly rakouští sousedé, Dánsko, Švédsko a Norsko, přání Evropské komise navzdory. Jinými slovy, Bavoři viděli jako jedni z prvních na vlastní oči, co se děje, spočítali si, co přijde a rozhodli se zakročit. Po dohodě s Berlínem a proti představám Vídně.

Osm set hostů, kteří byli přítomni minulý čtvrtek při Seehoferově nástupu do úřadu, si to bylo bezesporu vědomo. První kroky nového ministra je mohly přesto překvapit. Svou instituci nechává instituci rozšířit o odbory Výstavba a Domov, což je podle některých zbytečný krok. A pak je tady onen bavorský masterplan, který sice vychází z tamní zkušenosti, ale má slabiny.

Už samotné motto „Německo má být bezpečné jako Bavorsko” budí vášně. Druhým předmětem kritiky je, že na prvním místě Seehoferovy běženecké agendy nejsou pravidla pro přijímání utečenců, kdežto regule pro jejich odsun. Protože ač by Mnichov chtěl, v tomto ohledu premiantem není. Otázkou je, proč se tedy za něj vydává…

Vloni opustilo Spolkovou republiku nedobrovolně 24 tisíc nově příchozích, o dva tisíce méně než v roce 2016. Má to logiku, neboť zájemců o přijetí bylo rovněž méně. Statistiky ovšem připomínají, že zhruba 200 tisíc imigrantů ve federaci zůstává, třebaže měli pokračovat dál. To je jeden problém.

Druhý je bavorský. V roce 2015 odmítli a vrátili tamní úředníci 4195 žadatelů, předloni 3310 a minulý rok 3282. Trend je opět sestupný. Jenže platí, že v mnoha případech nebylo vypovězení možné, protože dotyční neměli pasy nebo o ně nejevily zájem země, odkud prchali. A odmítly spolupracovat. Sám Seehofer o loňských prázdninách připustil, že „odejito” mělo být daleko více osob, než se daří v praxi.

Bavoři proto vyvinuli, v porovnání se zbytkem Německa, na běžence o to větší tlak. Výsledek? Údajně 13 100 lidí, kteří odešli dobrovolně. O čísle se dá spekulovat, o dobrovolnosti pochybovat: očití svědci popisují vyhošťování z nemocnic a škol za přítomnosti dětí.

Pokud má toto být model budoucnosti pro Německo, vyslovují už teď mnozí politici NE. Na jejich stranu se přidávají bezpečnostní složky. Seehoferovi doporučují, aby se místo represím věnoval písku v motoru: smlouvám se státy, odkud utečenci přicházejí, a které od nich dávají ruce pryč. Jinak řečeno, přesně toto je úkol pro federaci, kterou ministr zpochybňuje. Jde o dost zásadní rozkol ve vnímaní tématu. Sporný je navíc důraz na vyšší početní úspěšnost při vracení, neboť případy je třeba posuzovat individuálně, třeba z hlediska společenské nebezpečnosti.

Bude zajímavé sladovat, nakolik se z těchto varování Seehofer poučí. Svou autoritou, způsoby vystupování a robustním zjevem se do jisté míry prosadit může. Bude-li však příliš razit cestu „Bavorsko náš vzor!”, brzy narazí. A veškerá jeho domácí zkušenost se mu na spolkové úrovni stane koulí na noze.

 

 

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.