Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Severní Korea blufuje, lže a předvádí se. Svět ji to ale pořád „žere“. Komentář Viliama Bucherta

Severní Korea blufuje, lže a předvádí se. Svět ji to ale pořád „žere“. Komentář Viliama Bucherta

Nic lepšího si administrativa nového amerického prezidenta Donalda Trumpa nemohla přát – nevyzpytatelná Severní Korea haraší zbraněmi a USA tak dostávají příležitost „ukázat svaly“ a rozhodnost. Jenže je to z obou stran obehraná písnička, která se opakuje přes 60 let. Otázkou je, proč nesmyslné řeči a předvádění se, které produkuje pofiderní režim z KLDR, svět s takovou vervou „žere“.

Severní Korea sice ráda na různých přehlídkách ukazuje své rakety a další výzbroj, ale ve skutečnosti je podle odborníků její armáda spíše „papírová“. Jedna z konspiračních teorií dokonce tvrdí, že z umělé hmoty či papíru jsou i některé rakety, které jsou na vojenských přehlídkách předváděny. I poslední test severokorejské rakety z minulé středy skončil krachem.

Když Severní Korea hrozí, že zahájí „nemilosrdné vojenské údery proti agresorům“, tak je skutečně otázkou, jak by to provedla. Má sice určitý počet raket, ale režim v Pchjongjangu dobře ví, že „nemilosrdný úder“ na kohokoli (KLDR tím konkrétně myslí jen Jižní Koreu či Japonsko, kde mají Spojené státy vojenské základny) by znamenal odvetu, která by představovala katastrofu. Naprostou katastrofu pro Severní Koreu.

Je zvláštní, že svět na opakované výhrůžky KLDR tak vášnivě reaguje, protože ze strany severokorejského režimu se jedná o umnou vyděračskou taktiku, která je pouze „hrou na válku“. Jistě, Pchjongjang někdy skutečně sáhne po zbraních, ale jsou to konflikty z vojenského hlediska zcela marginální, proto je hlavně Jižní Korea spíše v klidu.

Stačí se také podívat do historie vzdálenější i blízké a vidíme, že s nástupem každého nového amerického prezidenta přijde na řadu severokorejské vyhrožování. A každý prezident USA odpovídá také stejně – tvrdí, že v případě potřeby režim v KLDR zlikviduje. Je ale vysoce pravděpodobné, že ani jedna strana to nemyslí až tak vážně. Dobře to ovšem působí na veřejnost.

Určitá změna ale přece jenom nastala a to musí v KLDR tušit. Donald Trump se na rozdíl od svých předchůdců nebude chtít s podivným režimem na ničem domlouvat a čínskému prezidentovi při nedávné schůzce řekl, že na Severní Koreu musí zatlačit asijská supervelmoc, protože ta má na to reálné ekonomické páky. Čína jako vždy váhá, protože hrát se „severokorejskou kartou“ je pro ní výhodná, svět ji v tom potřebuje.

Severokorejští politici a média Trumpovi ani neříkají prezident, ale označují ho za pouhého „podnikatele“. Jenže „podnikatel“ je z poněkud jiného těsta a vyděračské způsoby na něj platit nebudou.

Co tedy můžeme očekávat?

Po období zvýšeného verbálního napětí přijde opět čas na oddech. Pak se znovu odehraje nějaký konflikt. Spíše to bude slovní než vojenská přestřelka, ale ani tu nelze v menší míře vyloučit. Potom se začne hovořit o novém kole nějakých rozhovorů, mezitím bude KLDR za to požadovat potravinovou a jinou pomoc. Rozhovory nedopadnou. Na přehlídce v Pchjongjangu následně opět uvidíme rakety a tak to půjde pořád dál. Dokud se nezmění severokorejský režim sám, nebo ho nesmete domácí odpor. Jenže ani to se nedá tak brzy očekávat.

Všechny komentáře autora si můžete přečíst na webu Reflex.cz.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1