Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Seznam aneb Neřídím, co neznám. Komentář Petra Koubského

Seznam aneb Neřídím, co neznám. Komentář Petra Koubského

Odvolávám, co jsem odvolal, a slibuji, co jsem slíbil… takhle daleko to zase v Seznamu nedotáhli. Prostě jen slíbili, že vyřadí ze svého reklamního systému takzvané dezinformační weby, a o dva dny později to odvolali.

Role zmatkujícího krále, kterou v Pyšné princezně skvěle sehrál Stanislav Neumann, tentokrát připadla výkonnému řediteli Seznamu Michalu Feixovi – ten řekl, že představenstvu firmy o změně neřekl, a kdyby byl býval řekl, včas by mu to zatrhli. Zní to málo pravděpodobně, spíše se dá hádat, že si celé vedení firmy svůj smělý krok rozmyslelo pět minut po dvanácté a pak se prostě muselo něco napsat do tiskové zprávy.

To však není důležité, hoši na Radlické (děvčata v představenstvu nejsou) si to jistě mezi sebou vyřeší. Zajímavější je otázka, který z těch dvou kroků byl vlastně chybný. Odříznout problémové weby od přísunu peněz přes Sklik? Nebo je tam nechat?

Seznam nemá žádný seznam, nevyjmenoval konkrétní „dezinformační“ weby, použil však formulaci, že jde o takové, jejichž obsah je „v rozporu s fakty, smyšlený, dezinformační či klamavý“, což ale není všechno. Zákaz měly dostat také weby nerespektující zásady novinářské etiky, weby se smyšlenými autory, weby, které vydávají názory a komentáře za zpravodajství.

Koho se to týká? To zpravidla ukáže nejlíp sama potrefená husa, což se také stalo. Za své první rozhodnutí se dočkal Seznam předvídatelné kritiky z obskurnější části české politické scény; za druhé pak sklidil potlesk týchž lidí. Je dobře známo, co má liberální veřejnost na mysli, když je řeč o zdrojích dezinformací: Aeronet, Sputnik CZ, Protiproud, Parlamentní listy… Jejich příznivci to správně rozpoznali.

Seznam má samozřejmě plné právo neobchodovat s těmi, se kterými obchodovat nechce – obchodní podmínky si může nastavit dle vlastní úvahy. Slovo cenzura, které několikrát padlo, je naprosto nemístné. Seznam nemá moc někomu zakázat publikovat.

Popravdě řečeno, vyřazení z Skliku by bylo spíš řekněme hygienickým gestem. Příjmy z inzerce si lze opatřit i jinak a skutečně dezinformační weby na inzerci ani nejsou závislé.

Přesto tu je háček. A je tak velký, že bych doporučoval zatleskat spíše za to druhé rozhodnutí než za první. I s nepříjemným vědomím, kdo všechno tleská také. Jde o to, že Seznam by nevyhnutelně musel určovat, koho vyřadit a koho ne. Kdo informuje pravdivě a kdo ne. Musel by dokonce posuzovat, kdo „respektuje zásady novinářské etiky“ – tak si to do podmínek sám napsal.

Stal by se arbitrem české mediální scény. A dělal by to špatně, protože plnit takovou úlohu dobře je nemožné. Byl by pod stálou palbou, sobě by uškodil a ničemu by nepomohl. Bylo lákavé se do toho pustit, ale bylo moudré z toho vycouvat.

Řídit stát jako firmu vede k potížím, to už víme. Stejně tak ovšem není dobrý nápad provozovat firmu jako stát.

Autor je analytikem IT.

Text vyšel na webu E15, další komentáře čtěte zde.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1