KOMENTÁŘ MARTINA MAŇÁKA | V zásadní otázce snižování příjmových daní je po senátním intermezzu jen o málo jasněji. Pozitivní je, že Senát v návrhu zákona minulý týden zachoval sníženou sazbu 15 %. Plyne z toho v podstatě jistota, že sněmovna vrácenou předlohu opět schválí i s touto „nižší“ sazbou. Zásadním faktem ovšem je, že sledujeme politické úsilí, které zřejmě vyjde naprázdno, protože prezident Miloš Zeman koketuje s tím, že návrh vetuje.
Zaměstnavatelé, kteří daně reálně odvádějí, nevědí, jaké budou platit daně ze svého příjmu. Jistě, zaměstnavatelé si s tím poradí, protože jim nic jiného nezbývá. Zapeklitější je, jak si se zákonem zvaným „daňový balíček“ poradí sněmovna a zejména prezident Zeman. Senát vrátil „balíček“ zpět do dolní komory s tím, že potvrdil zrušení tzv. superhrubé mzdy, která pro zaměstnance až dosud fakticky stanovuje sazbu příjmové daně na 20 procent. Senátoři souhlasili s nahrazením superhrubé mzdy daňovými sazbami ve výši 15 procent a 23 procent (progresivní sazba pro příjmy nad 140 tisíc hrubého měsíčně).
Horní komora ale současně zmírnila nárůst daňové slevy na poplatníka tím, že ji rozložila do více let a snížila její maximum. Takže v roce nadcházejícím by se sleva měla zvýšit nikoliv na zhruba 34 tisíc ročně, jak odklepla sněmovna, ale „jen“ na necelých 28 tisíc. I to lidem pomůže snížit daňové odvody. S výjimkou těch nejméně placených zaměstnanců, kteří ani dnes z příjmu neplatí ani korunu.
Nepřekvapuje, že Senát zachoval progresivní sazbu 23 % na nejvyšší mzdy. Politici si prostě netroufli snížit zdanění příjmu tak, aby z toho profitovali všichni férově. Neustále mají tendenci bohatým brát více a chudým trochu dávat; možná i proto, že z veřejných zdrojů placení politici patří k těm bohatším a obávají se negativního hlasu lidu. Pozitivním rozhodnutím Senátu je přenechání většího podílu vybraných daní obcím a krajům.
