Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Sobotka a muslimové: Je ČSSD tak zoufalá, že musí hledat hlasy i pomocí protiislámských názorů?

Sobotka a muslimové: Je ČSSD tak zoufalá, že musí hledat hlasy i pomocí protiislámských názorů?

První senátor českého Parlamentu muslimského původu Hassan Mezian (ČSSD) řekl o slovech premiéra Bohuslava Sobotky, že „nechce více muslimů v ČR“, že to pan premiér Sobotka nemyslel tak, jak to zaznělo. A on zná jeho názory, jež jsou přesně opačné, než toto jím vyřčené prohlášení.

Osobně si myslím, že premiér Bohuslav Sobotka se nejspíše snaží před volbami vyvolat dojem, že ČSSD vyslyší hlas značné části obyvatel ČR, kteří si nepřejí další příliv muslimských imigrantů do České republiky. Ovšem v praktické rovině nevěřím tomu, že by zrovna Bohuslav Sobotka byl opravdu proti přílivu muslimských imigrantů.

Vede mne k tomu například jeho rozhovor pro Lidové noviny z počátku roku 2016, kdy řekl: „Jsem přesvědčen, že levicové lídry za deset dvacet let najdeme spíše mezi dobrovolníky, kteří v létě odjeli na Balkán a pomáhali uprchlíkům. Tihle lidé budou v budoucnu představovat levici. Nehledal bych je na náměstích, kde se šíří xenofobie, nenávist a rasismus.“

Přitom ovšem hovořil o lidech, kteří pomáhali ilegálním imigrantům na jejich cestě přes Balkán dále do Evropy. A naopak ty, jež odmítají ilegální migraci a mnohdy i příliv muslimských přistěhovalců, označil tehdy premiér Sobotka za xenofoby a rasisty. Jenže teď se jim sám premiér Sobotka podbízí a hlásá něco, co senátor Mezian označuje za xenofobii a nenávist.

Osobně tedy spíše věřím senátoru Mezianovi, který tvrdí o premiérovi, že smýšlí jinak, než zní jeho výrok o odmítání muslimských imigrantů, a myslím si, že pan premiér Sobotka se prostě jen snaží zachránit klesající volební preference ČSSD.

Ovšem i další prohlášení pana senátora Meziana jsou dosti kontroverzní. Například jeho tvrzení, že muslimská komunita v České republice se neprezentuje svou vírou a že nevytváří žádnou komunitu.

Upřímně řečeno mi z projevu pana senátora přijde, že má problém s přesným vyjádřením svých myšlenek v českém jazyce. Protože pokud by myslel svá tvrzení vážně a doslovně, tak popírá fakta. Jelikož v České republice je dlouhodobá snaha lobby kolem českých mešit a Ústředí muslimských náboženských obcí nejen muslimy sjednotit do jedné komunity a prosadit mezi nimi ortodoxní interpretaci islámu, ale i vystupovat jako jejich jediný legitimní zástupce, což popírá tvrzení pana senátora Meziana. Tyto projevy jsou dnes již dostatečně zmapovány a novináři popsány.

Člověk si říká, jestli je opravdu ČSSD už tak zoufalá, že se musí snažit získávat voličské hlasy i mezi těmi, jimiž vedení ČSSD poslední roky ostentativně opovrhovalo?

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1