GLOSA VOJTĚCHA KRISTENA | Německý ústavní soud rozhodnul o tom, že pětileté zastropování cen nájmů v berlínských bytech je protiústavní. Soudci argumentovali, že k zastropování berlínská radnice ovládaná socialisty, zelenými a postkomunistickou levicí neměla pravomoc – opatření takového rozsahu prý může přijmout pouze Spolkový sněm.
Ještě že tak, chtělo by se dodat. Odhlédněme na chvíli od posuzování ústavnosti a podívejme se na jádro problému – a na to, jak sociální experiment za více než rok své existence vlastně fungoval. Není přitom žádné překvapení, že i v Berlíně se realitní trh řídí základními principy nabídky a poptávky. Tedy teorie, podle které pokud při stejné poptávce snížíte nabídku, cena roste.
Nejde jenom o teorii. Že měl berlínský sociální experiment řadu nezamýšlených důsledků potvrzují i nedávno zveřejněná data renomovaného institutu IFO. Podle jeho studie došlo po zastropování nájemného k několika efektům. Zejména k tomu, že byty a městské části, v nichž bylo nájemné zastropováno, se staly cenným zbožím. Logicky – bylo totiž zřejmé, že nájemné je v nich výrazně nižší než ve zbylých městských částech – a že nízké také po několik dalších let ještě zůstane. Kdo v takovém bytě bydlel, vyhrál jackpot.
