Souboj nervů mezi Mafrou a ČTK aneb Za vším hledej peníze

Vojtěch Kristen

02. 10. 2020 • 15:30
Koronavirus podrobuje zkoušce nejenom prodeje časopisů a objemy zadávané reklamy, ale i obchodní vztahy v tuzemském mediálním světě. Epidemie stála i na počátku cenové války mezi Českou tiskovou kanceláří a vydavatelstvím Mafra o dodávání zpravodajského servisu, která nakonec skončila vypovězením smlouvy. Vydavatelství i agentura se nyní sice tváří, že toho druhého ke svému fungování nepotřebují, oba však vědí, že je to přesně naopak. 

Jak celá situace začala? Před pár týdny jeden z významných mediálních domů – podle našich ověřených informací jde právě o vydavatelství Mafra – vypověděl servis České tiskové kanceláře. Důvodem měla být podle předsedy Rady ČTK Davida Soukupa, který informaci zveřejnil na svém twitteru, koronakrize a s ní spojený úbytek inzerce. Podle informací INFO.CZ šlo o peníze a především o vyvrcholení několikatýdenního vyjednánávání o výši slevy, kterou Mafra po agentuře chtěla. 

Vypovězení servisu ČTK tedy není nové strategické rozhodnutí Mafry, učiněné ve světle toho, že by si mediální dům zaparkovaný ve svěřenském fondu Andreje Babiše spočítal, že se mu tak povede lépe. Naopak, jde o rozhodnutí taktické. Vydavatelství doufá – a zároveň to údajně samo uvedlo přímo ve výpovědi –, že si tímto krokem vyjedná výhodnější podmínky spolupráce. O ty si Mafra podle našich ověřených informací řekla už na začátku vyjednávání, nicméně ředitel ČTK Jiří Majstr požadavek na 10procentní slevu razantně odmítl, mimo jiné s argumentem, že by to vyvolalo vlnu podobných žádostí z dalších směrů a ČTK ve výsledku připravilo až o miliony korun měsíčně. To nakonec dotlačilo Mafru k výpovědi smlouvy. 

Pro obě strany je vzájemná ne-spolupráce negativní. Z pohledu tiskové kanceláře jsou zásadní především peníze, které mediální dům za odběr zpravodajského servisu platí. Mafra patří vedle vydavatelství CNC a Borgisu mezi klíčové klienty ČTK, kteří za její služby utratí ročně miliony korun. A i když se tisková kancelář snaží své příjmy diverzifikovat, poskytování zpravodajského servisu klíčovým hráčům tuzemské mediální scény je pro ni stále klíčové. 

Navíc je ČTK nyní pod větším tlakem. Jednak kvůli koronaviru, který znamená i pro samotnou agenturu dodatečné komplikace a náklady, jednak kvůli Radě ČTK, která zase tlačí na větší transparentnost a dohled nad hospodařením agentury. To se ostatně v náznacích ukázalo i po posledním jednání Rady, kde podle informací Médiáře radní řešili otázku vlastních kompetencí vůči obchodním plánům agentury. Prozatím bezvýsledně. Pro úplnost: ČTK není na rozdíl od dalších veřejnoprávních médií v praxi placena ze státního rozpočtu, na svůj provoz si sama vydělá.

Ovšem také Mafra má ve vzájemném sporu co ztratit. Jak ukazuje analýza Nadačního fondu pro nezávislou žurnalistiku, obsah jedné z vlajkových lodí vydavatelství, serveru idnes.cz, byl ve sledovaném období asi ze 45 procent tvořen materiály ČTK. Pokud by se Mafra od „četky“ zcela odstřihla, začala by ztrácet vůči ostatním zpravodajským serverům, které servis využívají. Navíc, jak upozorňuje web Hlídací pes, konec odběru služeb ČTK s sebou přináší i komplikace. Ve chvíli, kdy by je vydavatelství přestalo využívat, ztratilo by nárok i na archivní texty a fotografie a muselo by je buď odstranit, nebo si dokoupit licenci na jejich zachování. Ani jedna z variant přitom není pro Mafru ideálním řešením – ta první je příliš pracná, druhá zase moc drahá. 

Celá situace mezi Mafrou a ČTK je pomyslnou hrou, kdy obě strany sice předstírají, že se jim samotným povede líp, ve skutečnosti se však navzájem potřebují. Celá epizoda nejspíš skončí tím, že se Mafra s agenturou do března příštího roku, kdy výpovědní lhůta vyprší, dohodnou na novém modelu spolupráce, který bude výrazněji odpovídat realitě koronavirové situace. Mafra se pokusí vyjednat si oproti vypovězené smlouvě co největší slevu, dost možná i za cenu osekání některých částí poskytovaného servisu. Z pohledu agentury je logické, že na hru mediálního domu okamžitě nepřistoupila. Sice si nemůže dovolit jen tak přijít o jednoho z největších klientů, na druhé straně ale nemůže rozdávat slevy za statisíce na potkání. 

SDÍLET