Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Španělská krvavá porážka. Katalánci vyhráli i s neplatným referendem. Komentář Radky Zítkové

Španělská krvavá porážka. Katalánci vyhráli i s neplatným referendem. Komentář Radky Zítkové

Žádné referendum se nekonalo a policie postupovala profesionálně a přiměřeně. To prohlásila poté, co sociální sítě obletěly záběry, na kterých se těžkooděnci španělské policie rozbíhají se štíty a obušky proti davům u volebních místnosti, španělská vicepremiérka. Premiér Mariano Rajoy mnohem později řekl to samé, a to ve chvíli kdy už bylo jasné, že počet zraněných přesáhl 700. V jednom mají v podstatě pravdu, o právně uznávané referendum nešlo, žádnou váhu nemá. O přiměřenosti bezpečnostních složek se ale nedá mluvit.

Důkazů je na sociálních sítích bezpočet, tady je ale jeden za všechny. Scéna z barcelonské školy Escola Ramon Llull. Davy Katalánců stojí u vchodu budovy, kde je jedna z volebních místností. Přijíždí tam policejní dodávka, zhruba dvacítka těžkooděnců do nich začíná s obrannými štíty vrážet, odstrkuje je ty, kteří se nechtějí pohnout. Háže je stranou, začíná vytahovat z davu, mnoho žen za vlasy. Snaží se dostat k hlasovací urně a vynést ji ven. Dav si sedá před ně, zkouší je blokovat, dochází na bití, později na gumové projektily.

360p
Tvrdé střety policie a Katalánců

Jsou to scény, které v Evropě léta vidět nebyly. Stovky zraněných, ženy, senioři, místy nezletilí. Je to obrázek, který si po hlasování o nezávislost budou pamatovat všichni. A v tom vláda v Madridu prohrála. Nechala se vyprovokovat. Místo toho, aby s Katalánci jednala, udělala možná přesně to, co si přáli. Španělsko světu představila jako policejní stát, Katalánsko jako oběť. A hlavně dala světu o onom referendu hodně vědět. A zcela zbytečně.

 Výsledek referenda je v podstatě úplně jedno. Nikdo ho neuznává, nikdo nedohlížel na to, aby lidé hlasovali jen jednou. Technicky jde o zpronevěru, protože výdaje na něj šly ze španělského rozpočtu a Katalánci se teď díky němu rozhodně nezávislosti nedočkají, s tím ostatně ani nepočítali. Dočkali se ale toho, že evropské státy včetně unijních představitelů kritizují Madrid. Volá se po odstoupení premiéra, řada europoslanců, například včetně těch českých slibuje, že bude po španělských představitelích žádat široké vysvětlení.

Předvídatelný je také druhý dopad. Postup Madridu, obhajovaný rozsudkem Ústavního soudu, který hlasování zakázal, nažene po této brutalitě k separatistům více lidí. V posledních měsících v průzkumech počet těch, kdo chtěli samostatné Katalánsko, klesal. V červnu se pohyboval okolo 41 procent. Teď to bude dost pravděpodobně více. A není se čemu divit. Jen málokdo by asi chtěl žít v zemi, kde premiér přihlíží násilí na svých lidech a poté řekno, že se vlastně zas tak nic nestalo.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1