Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Studenti vyšli do ulic. Teď ještě aby vyšli k volbám. Komentář Petra Holce

Studenti vyšli do ulic. Teď ještě aby vyšli k volbám. Komentář Petra Holce

Ve čtvrtek uspořádali studenti vysokých i středních škol demonstrativní stávku, oficiálně nazvanou Vyjdi ven. Byl to mejdan, jak má být. Jel jsem s nimi v centru Prahy náhodou tramvají a hned měli můj hlas: už v poledne nejvíc ze všeho řešili, kam jít na pivo. Což je samozřejmě vždycky mnohem edukativnější než sedět ve škole. V hospodě tradičně vznikají nejlepší politické ideje.

Ale jinak? Ano, vím - studentské demonstrace u nás mají zvláštní symboliku. Sedmnáctého listopadu 1989 studenti taky jen tak vyšli ven – a za pár týdnů seděl na Pražském hradě místo Gustáva Husáka Václav Havel. Mezitím ale ještě dostali pendrekem. Tentokrát studenti vyšli ven, protože prý nesouhlasí s přístupem nejvyšších politiků k ústavě. Proč ne, naši prezidenti si ji rádi vykládají po svém. Už je z toho hezká česká tradice.

Možná by ale studenti měli spíš nesouhlasit s přístupem ústavy k nejvyšším politikům. Ohledně klíčových věcí je totiž tak vágní, že konkrétnější bývají i bruselská ranní komuniké, která nemají nikoho moc urazit. Její autoři své dílo rádi brání tím, že v něm schválně nechali místo pro fantazii politiků – i to je prý demokracie. Evidentně neznají fantazie politiků, které vždy spolehlivě trumfnou i nejhorší sci-fi. Ostatně jak říká poslanec ODS Marek Benda - jakmile vidí v nějakém zákonu sebemenší dírku, hned ji ochotně zaplní svou vlastní fantazií.

„Chceme, aby se všem měřilo stejným metrem. Chceme, aby prezident plnil svou ústavní funkci a aby o budoucnosti nás všech nerozhodovaly trestně stíhané osoby, aby v klíčových výborech neseděli ti, kteří kdysi aktivně potlačovali demokracii a mlátili studenty. Normalizace a absence základních odpovědnostní mají destruktivní následky pro náš stát a celou společnost. Kategoricky je odmítáme,“ vysvětlil důvod studentské stávky jeden z organizátorů akce v Plzni.

Jistě vznešená slova. Demokracie na tyhle věci obvykle pamatuje volbami, jenže ty jdou studentům mnohem hůř než demonstrace. Volební účast lidí ve věku 18-26 let se v Česku pohybuje okolo pouhých 25 procent, k volbám tedy chodí jen každý čtvrtý „mladočech“. To je nejméně ze všech věkových skupin, k volební urně dojde i mnohem víc důchodců. A nic moc na tom nezměnily ani nejrůznější iniciativy nebo agitky, jež nabraly na popularitě od roku 2010. Ty mívají větší publicitu než efekt. Možná i proto, že si je zpravidla hned ochotně přisvojí někteří politici.

Nejen podle agentury Median se účast mladých lidí statisticky výrazně nezvýšila ani ve dvojích posledních volbách, v nichž vyhráli politici, které teď studenti nejvíc kritizují; radši než k loňským sněmovním i letošním prezidentským volbám šli mladí lidé znovu spíš na pivo. Zajímavé je, že se volební účast výrazně zvyšuje až kolem třicítky. Možná je to tím, že ve třiceti už místo studování většinou pracujete a spíš než výstražnou dopolední stávku a pivo si můžete dovolit jen večerní cestu k volební urně.

Extrémní nezájem mladých Čechů ve věku 15-29 let o politiku potvrzují i čísla Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) týkající se volební účasti. Méně politika zajímá jen mladé Litevce. V Česku se podle OECD o politiku nezajímá 57 procent mladých lidí, tedy každý druhý. Jen pro srovnání: na Slovensku se o politiku vůbec nezajímá „jen“ 39 procent mladých lidí a v Německu 7 procent. OECD tomu nepřisuzuje žádný antropologický důvod, možná to ale může být tím, že mladí Češi zase ostatní trumfují hulením trávy. Něco za něco, říká se.

Jestli se tedy studentům nelíbí, aby jim nejen prezidenta dokola vybírali volebně mnohem disciplinovanější důchodci, kteří mívají jiné volební preference, měli by si místo demonstrací Vyjdi ven pravidelně pořádat akce Vyjdi k urně. Myslím tím samozřejmě tu volební.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1