Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Studenti vyšli do ulic. Teď ještě aby vyšli k volbám. Komentář Petra Holce

Studenti vyšli do ulic. Teď ještě aby vyšli k volbám. Komentář Petra Holce

Ve čtvrtek uspořádali studenti vysokých i středních škol demonstrativní stávku, oficiálně nazvanou Vyjdi ven. Byl to mejdan, jak má být. Jel jsem s nimi v centru Prahy náhodou tramvají a hned měli můj hlas: už v poledne nejvíc ze všeho řešili, kam jít na pivo. Což je samozřejmě vždycky mnohem edukativnější než sedět ve škole. V hospodě tradičně vznikají nejlepší politické ideje.

Ale jinak? Ano, vím - studentské demonstrace u nás mají zvláštní symboliku. Sedmnáctého listopadu 1989 studenti taky jen tak vyšli ven – a za pár týdnů seděl na Pražském hradě místo Gustáva Husáka Václav Havel. Mezitím ale ještě dostali pendrekem. Tentokrát studenti vyšli ven, protože prý nesouhlasí s přístupem nejvyšších politiků k ústavě. Proč ne, naši prezidenti si ji rádi vykládají po svém. Už je z toho hezká česká tradice.

Možná by ale studenti měli spíš nesouhlasit s přístupem ústavy k nejvyšším politikům. Ohledně klíčových věcí je totiž tak vágní, že konkrétnější bývají i bruselská ranní komuniké, která nemají nikoho moc urazit. Její autoři své dílo rádi brání tím, že v něm schválně nechali místo pro fantazii politiků – i to je prý demokracie. Evidentně neznají fantazie politiků, které vždy spolehlivě trumfnou i nejhorší sci-fi. Ostatně jak říká poslanec ODS Marek Benda - jakmile vidí v nějakém zákonu sebemenší dírku, hned ji ochotně zaplní svou vlastní fantazií.

„Chceme, aby se všem měřilo stejným metrem. Chceme, aby prezident plnil svou ústavní funkci a aby o budoucnosti nás všech nerozhodovaly trestně stíhané osoby, aby v klíčových výborech neseděli ti, kteří kdysi aktivně potlačovali demokracii a mlátili studenty. Normalizace a absence základních odpovědnostní mají destruktivní následky pro náš stát a celou společnost. Kategoricky je odmítáme,“ vysvětlil důvod studentské stávky jeden z organizátorů akce v Plzni.

Jistě vznešená slova. Demokracie na tyhle věci obvykle pamatuje volbami, jenže ty jdou studentům mnohem hůř než demonstrace. Volební účast lidí ve věku 18-26 let se v Česku pohybuje okolo pouhých 25 procent, k volbám tedy chodí jen každý čtvrtý „mladočech“. To je nejméně ze všech věkových skupin, k volební urně dojde i mnohem víc důchodců. A nic moc na tom nezměnily ani nejrůznější iniciativy nebo agitky, jež nabraly na popularitě od roku 2010. Ty mívají větší publicitu než efekt. Možná i proto, že si je zpravidla hned ochotně přisvojí někteří politici.

Nejen podle agentury Median se účast mladých lidí statisticky výrazně nezvýšila ani ve dvojích posledních volbách, v nichž vyhráli politici, které teď studenti nejvíc kritizují; radši než k loňským sněmovním i letošním prezidentským volbám šli mladí lidé znovu spíš na pivo. Zajímavé je, že se volební účast výrazně zvyšuje až kolem třicítky. Možná je to tím, že ve třiceti už místo studování většinou pracujete a spíš než výstražnou dopolední stávku a pivo si můžete dovolit jen večerní cestu k volební urně.

Extrémní nezájem mladých Čechů ve věku 15-29 let o politiku potvrzují i čísla Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) týkající se volební účasti. Méně politika zajímá jen mladé Litevce. V Česku se podle OECD o politiku nezajímá 57 procent mladých lidí, tedy každý druhý. Jen pro srovnání: na Slovensku se o politiku vůbec nezajímá „jen“ 39 procent mladých lidí a v Německu 7 procent. OECD tomu nepřisuzuje žádný antropologický důvod, možná to ale může být tím, že mladí Češi zase ostatní trumfují hulením trávy. Něco za něco, říká se.

Jestli se tedy studentům nelíbí, aby jim nejen prezidenta dokola vybírali volebně mnohem disciplinovanější důchodci, kteří mívají jiné volební preference, měli by si místo demonstrací Vyjdi ven pravidelně pořádat akce Vyjdi k urně. Myslím tím samozřejmě tu volební.

 

Vláda stopla utajovaný program, na kterém závisí životy českých vojáků v Afghánistánu

Ministr vnitra Milan Chovanec loni zastavil utajovaný program přesídlování místních tlumočníků, kteří pomáhají českým vojákům na misi v Afghánistánu. Podle zdrojů serveru INFO.cz toto rozhodnutí způsobilo nedostatek klíčových spolupracovníků české jednotky na neklidném bojišti. Vláda tak ohrozila nejen životy afghánských překladatelů a jejich rodin, ale zřejmě i bezpečnost českých vojáků, kteří se bez tlumočníků obejdou jen stěží. Konec programu podle všeho způsobil incident v pražské nemocnici na Bulovce, po kterém byl syn již přemístěného afghánského spolupracovníka obviněn ze znásilnění.

Čeští vojáci jsou zoufalí, tvrdí zdroje serveru INFO.cz. Nedaří se jim do svých služeb získat afghánské tlumočníky, které jsou pro fungování jednotky nepostradatelní. Ti se k Čechům nehrnou, Praha jim totiž počínaje loňskem odmítá po skončení nebezpečné služby pomoci na cestě do Evropy. Zahraniční armády působící v kulturně cizím prostředí místním spolupracovníkům i jejich rodinám běžně nabízejí přesídlení, a to z velmi dobrých důvodů. Tlumočníci i jejich blízcí jsou logickým cílem radikálů, kteří na jejich hlavy nezřídka vypisují i finanční odměny – jsou si totiž dobře vědomi jejich důležitosti.

Link

Kupříkladu Američané odvážejí lokální tlumočníky po skončení mise prý nejen z Afghánistánu, ale třeba i z Iráku. Autor tohoto textu pobýval v roce 2009 u české jednotky na základně v Lógaru, kde se s místními překladateli setkal. Na jejich výslovné přání je nefotografoval a dříve pořízené snímky z aparátu vymazal. Kvůli jejich utajení. Radikální povstalci z hnutí Tálibán totiž za jejich smrt nabídli slušný obnos.

Na tuto situaci ve své interpelaci ze dne 11. září upozornila poslankyně ODS a předsedkyně výboru pro obranu Jana Černochová. Místopředseda vlády a ministr vnitra Jan Hamáček na její dotaz ohledně programu pro afghánské spolupracovníky odpověděl 8. října. „V současnosti žádný program pomáhající afghánským tlumočníkům a spolupracovníkům Armády ČR s přesídlením do České republiky neprobíhá,“ konstatuje předseda české sociální demokracie. „Pokud jde o aktivity realizované v nedávné minulosti, ty jsou předmětem utajení ve stupni vyhrazené,“ dodal Jan Hamáček.

5033675:article:true:true:true

Může za konec programu konflikt z pražské Bulovky? 

A proč byl program – v armádách jiných zemí zcela obvyklý – v Česku zastaven? Zdroje oslovené serverem INFO.cz se shodují v tom, že tehdejší sociálnědemokratický ministr vnitra Milan Chovanec tímto způsobem reagoval na kauzu údajného znásilnění v nemocnici na pražské Bulovce. Tam se syn již do Česka přesídleného afghánského tlumočníka dostal do nejasného konfliktu se zdravotní sestrou, která mladíka obvinila ze znásilnění. Soud nakonec rozhodl, že se dvacetiletý Afghánec Sabawoon Davizi trestného činu nedopustil.

Případu se ale chytla média, která v době uprchlické krize zveřejňovala nejen údajné podrobnosti nepotvrzeného útoku, ale i jména přesídlených Afghánců. Detaily utajovaného programu se dostaly na veřejnost a ministerstvo vnitra se tehdy zřejmě z politických důvodů rozhodlo v přesídlování tlumočníků nepokračovat, aby prý nebylo konkurenčními politiky obviněno z podpory migrace.

Čeští vojáci se v Afghánistánu dostávají do střetů s islamistickými povstalci stále častěji. Letos v srpnu zahynuli při sebevražedném útoku tři vojáci, tuto středu bylo na hlídce zraněno pět českých vojáků, jeden z nich těžce. Zvýšená aktivita Tálibánu zřejmě souvisí se snahou získat před možnými mírovými jednáními se Spojenými státy pod kontrolu co nejvíce území.

Link

37232