Svoboda: Doživotní Putin. V čem pořád děláme při analýze Ruska chybu?

KOMENTÁŘ KARLA SVOBODY | Budoucnost ruského prezidenta Vladimira Putina je zase o trochu jasnější. Změny ústavy dnes, jak se očekávalo, schválil ústavní soud. To zásadní se ale odehrálo už minulý týden. Pokud totiž nebylo příliš jasné, jakou roli Putin bude hrát, po debatě v ruské Státní dumě se možnosti alespoň trochu změnily. Valentina Těreškovová, poslankyně Jednotného Ruska, navrhla vynulování prezidentských období od přijetí ústavních změn. V praxi to znamená, že Putin bude moci v roce 2024 kandidovat znovu. Lehce jako vtip potom zní, že i Dmitrij Medveděv, pokud bude chtít, bude moci nejen kandidovat v roce 2024, ale i následně (ostatně jako Putin) v roce 2030.

Většina komentářů měla naprosto jasno v tom, že se jedná o naplnění Putinova plánu, jak zůstat u moci. Původní scénáře, které mluvily o tom, že půjde do čela Státní rady, a které prezident odmítl s tím, že by šlo o zbytečné a nebezpečné dvojvládí, vzaly za své. Namísto toho mluvčí Dmitrij Peskov zdůvodnil změny – hlavně tedy tu s anulováním mandátů – nutností stability v rozbouřeném světě, kde vzrostlo napětí a kde jsou velkou neznámou také následky, které přinese nový koronavirus. 

Právě to jsou podle Peskova faktory, které rozhodnou, jestli se Putin zúčastní voleb v roce 2024, či nikoli. Peskov přitom nechtěně ukázal, jak vážně je míněná možnost, že by kandidoval Dmitrij Medveděv, když řekl, že to je jednorázová změna, která se týká stávajícího prezidenta. Medveděva tak naprosto ignoroval, ostatně jako většina dalších.

Dovolím si přitom drobnou spekulaci: Nemusí to všechno být součástí jednoho předem promyšleného a do puntíku připraveného plánu, respektive ne promyšleného plánu zůstat prezidentem. Jak psal server meduza – a dušovali se i poslanci státní Dumy – změna s anulováním prezidentských mandátů jim nebyla předem oznámena.

Barták: Turecké vydírání připomnělo Evropě její nesplněný úkol

sinfin.digital