Svoboda je křehká. Bylo by špatné, kdybychom si ji tentokrát vzali sami. Komentář Daniela Hermana

Daniel Herman

Události roku 1968 mohou mít mnoho výkladů, které se budou lišit podle toho, kdo je vykladačem. Byl to historicky ojedinělý pokus o reformu socialismu? Byl to spor frakcí uvnitř komunistické strany, který zase odnesli nevinní lidé? Došlo by nakonec stejně k přítomnosti sovětských vojsk na našem území, protože si to Moskva stejně už dlouho přála, a takto k tomu měla záminku? O tom se zřejmě bude možno přít dlouho.

Zdá se být jisté, že komunistický režim tehdy ukázal svou nerefomovatelnost. Ačkoliv lidé tehdy své naděje vyjadřovali pomocí dobového jazyka (a proto se mluvilo o socialismu s lidskou tváří, nebo socialismu, který konečně bude řešit základní lidské otázky), řada z nich zřejmě toužila po normálním životě. Stále ještě žilo povědomí o první republice, která nebyla dokonalá, zažila velkou ekonomickou krizi a měla své korupční aféry, ale byla spojována s nadějemi, které zničil Mnichov v roce 1938 a potom únor 1948.

sinfin.digital