Tahle země není pro neozbrojený aneb Kult střelných zbraní v USA

Známe ty scény z amerických knížek a filmů velmi dobře: Ústřední postava se v noci probudí, zjistí, že v domě je někdo cizí, a proto vytáhne legálně drženou zbraň a po/zastřelí ho, aniž by se obávala postihu. Takový už zkrátka je americký svět – od toho našeho tak odlišný, pro většinu z nás skoro až nepředstavitelně. Jak se to stalo a kde se „kult střelných zbraní“, jenž budí u části americké společnosti stále větší odpor, vzal?

Celá věc je přirozeně z velké části daná historickým vývojem. Ponechám-li stranou dobu před vznikem USA, kdy střelné zbraně patřily k životu amerických osadníků, trapperů, zálesáků a obchodníků, stejně neodmyslitelně jako jídlo, pití a další základní potřeby, udala „tón“ již skutečnost, že se Spojené státy americké zrodily z války, kterou kolonisté, pocházející z drtivé části z Evropy, vedli proti tehdejší první světové velmoci, Velké Británii, v sedmdesátých a osmdesátých letech 18. století. 

Vědomí, že si vybojovali nezávislost a svobodu se zbraněmi v rukou, stejně jako fakt, že po třiceti letech, na počátku desátých let 19. století, museli válčit s Brity znovu (přičemž britská armáda, jenom tak mimochodem, vypálila Washington včetně Bílého domu) zůstalo v Američanech po generace hluboce zakořeněno. Totéž platí o válce s Mexikem o Texas (1846–1848), o občanské válce (1861–1865), po níž zůstalo „na polích válečných“ více než milion mrtvých, i o fakticky vzato první válce, kterou vedli v (blízkém) zahraničí, tj. o válce proti Španělům na Kubě (1898). 

Snad ještě důležitější byl způsob, jakým v 19. století Spojené státy rozšiřovaly své území na sever a na západ. Pronikání tehdejších pionýrů přes nekonečné pláně středozápadu a západu až k pacifickému pobřeží nemělo zrovna mírumilovný charakter. Takřka neustálé ozbrojené střety, krvavé konflikty a malé „války svého druhu“, často proti domorodým Indiánům, bránícím marně svá teritoria před „bílými dobyvateli“, byly každodenní součástí této fáze americké historie. Jen ve stručnosti připomínám, že se tak dělo mimo jiné pod vlivem tzv. „manifestu osudu“ (či „manifestu o zjevném předurčení“ amerického národa; „Manifest Destiny“), jejž ve svých článcích nepřímo (1839) a poté přímo (1845) (z)formuloval novinář John Louis O᾿Sullivan.

Špatná zpáva pro armádu a obranu Česka

sinfin.digital