Tajemství „šíleného“ profesora. Proč se stal Jaroslav Flegr mediální hvězdou?

 FOTO: MICHAL ŠULA / MAFRA / Profimedia

Marek Kerles

18. 10. 2020 • 06:00
KOMENTÁŘ MARKA KERLESE | Považovali ho za šílence, který národ zbytečně straší tisícovkami nemocných a mrtvých. Dnes ale dokonce i někteří vládní činitelé označují evolučního biologa Jaroslava Flegra za toho, „kdo to všechno věděl a mělo by se mu tedy naslouchat“. Jenže skutečnost je zřejmě mnohem složitější. Fakt, že se právě on promění z „šíleného vědce“ v uznávaného experta na covid-19, vypovídá o stavu naší společnosti víc, než by se mohlo zdát.

Jedna věc je každopádně jistá. Jaroslav Flegr, vědec nezaměnitelného vzhledu, který na svém facebooku rozmlouvá s koucourem Micíkem a věští z křišťálové koule, dokázal už letos v dubnu (opět na FB) velmi přesně předpovědět vývoj pandemie v Česku. Mimo jiné správně určil, co bude následovat po letním rozvolnění protiepidemických opatření a následném nástupu dětí do škol v případě, že vláda nepřikročí k tvrdým restrikcím.

Flegr se takřka přesně (s odchylkou několika dnů) trefil do data, kdy počet odhalených infekcí za den překročí tisícovku a jak bude vývoj pandemie v zemi pokračovat. Zároveň už 11. září varoval, že pokud vláda důrazně „nešlápne na brzdu“ a nepřijme vůči šíření nákazy tvrdé restrikce, může mít covid v Česku na svědomí až 50 000 životů. Prezident České stomatologické komory a kritik údajně zbytečně přísných restrikcí Roman Šmucler po těchto slovech odmítl s Flegrem pokračovat v televizní debatě na CNN Prima News. Taková slova totiž považoval za zbytečné strašení obyvatel.

Jenže už o pár týdnů později začal vývoj pandemie dávat Flegrovi (minimálně v počtu odhalených nových infekcí a nárůstu hospitalizací a úmrtí) za pravdu. A to profesora, který rozmlouvá s kocourem Micíkem a „věští“ z křišťálové koule, udělalo společně s potvrzením jeho dřívějších prognóz rázem uznávaného odborníka. Ministr kultury Lubomír Zaorálek se v pořadu Rozstřel na serveru iDNES.cz pozastavil nad tím, že nebyl Flegr za opozici členem Ústředního krizového štábu. „Nevím, proč doporučovali zrovna Šmuclera a někdo nedoporučil Flegra,“ uvedl Zaorálek.

O profesora s kocourem se najednou začala zajímat média i politici, o jeho předpovědi všichni stojí a diví se, že se mu nezačalo naslouchat dříve. Jenže kdo to je vlastně Jaroslav Flegr a proč se právě on stal najednou jakýmsi „guru“ zastánců tvrdých opatření proti šíření nákazy? Tento evoluční biolog a parazitolog byl dosud v Česku i ve světě proslulý, mírně řečeno, velmi neotřelými výzkumy. Světovou pozornost si získal například tvrzením, že parazit Toxoplasma gondii může kromě myší výrazně ovlivňovat i psychiku člověka. A to směrem k tomu, že lidé s toxoplasmou mají například větší sklon k riskování a jsou proto mnohem častěji oběťmi dopravních a jiných nehod. Flegr je také autorem teorie „zamrzlé evoluce“, o níž napsal knihu a doplnil ji podtitulem: „..aneb je to jinak, pane Darwin“.

Šílený vědec?

Na detailní popis všech Flegrových studií a jejich závěrů není v tomto textu prostor, všechny ale mají jedno společné. Jsou založeny na věrohodných předpokladech a detailním, pečlivém rozboru až tisíců vzorků či respondentů (v případě toxoplasmy). Flegrem formulovaný závěr je ale (nejen z pohledu vědy) někdy velmi kontroverzní, někteří Flegrovi kolegové dokonce používají slovo šílený (ve vztahu k těmto závěrům).

Jak to ale souvisí s pandemií? Možná víc než by mohlo zdát. I mezi politiky je dnes Flegr považován za „jakéhosi věrozvěsta pravdy“, tedy toho, „kterého jsme měli poslouchat, protože se nemýlí“. Alespoň tomu napovídají rostoucí čísla nákazy. Jenže se zapomíná, že podobně jako Flegr předpovídala na jaře a v létě vývoj pandemie po uvolnění opatření i řada dalších odborníků. Namátkou se jednalo třeba o Jana Kulveita, experta na modelování a globální rizika Oxfordské univerzity, imunologa Václava Hořejšího nebo zakladatele facebookové platformy „covid_19philosophy“ Daniela Novotného.

I jejich předpovědi, což si každý může snadno dohledat, byly už na jaře a v létě velmi podobné předpovědím Jaroslava Flegra. Jen s mírnějšími výrazy, složitějšími formulacemi, odkazy na studie nebo zahraničními zkušenostmi třeba z jihovýchodní Asie. Ovšem se společný sdělením: virus, jak tvrdí někteří optimisté či molekulární genetička Soňa Peková, nezmizí, neoslabí, nezanikne, pokud opatření příliš brzy rozvolníme, nastane exponenciální růst nákazy, spojený s nárůstem nemocných a zemřelých.

Jenže nic nevzbudilo takovou pozornost jako Flegrovo prohlášení ze začátku září, kdy varoval před tím, že když vláda nepřijme drakonická opatření, může v Česku v souvislosti s nákazou covidem zemřít až několik desítek tisíc lidí. Cože? Tolik? Zbláznil se? Kouká mu to z očí. Vždyť se zatím skoro nic neděje! Proč to říká?

INFO.CZ mluvilo hned s několika Flegrovými kolegy, vědci, kteří pod slibem zachování anonymity tvrdí, že Flegr nic nehraje, neveze se na vlně covidu, nesnaží se zaujmout šokujícím sdělením, sypat najednou z kapsy mrtvé. Nefotí se s křišťálovou koulí před obličejem, protože si to publikum právě nyní vyžaduje. „On se takhle chová a mluví pořád. Stačí se podívat do minulosti,“ říká jeden z Flegrových kolegů.

Milý Micíku

Stejně tak se nedá říci, že by se Flegr snažil bušit na dveře redakcí a stranických kanceláří a dobývat se mediálního prostoru pro sdělení své pravdy. To dělali jiní. Flegr psal své příspěvky na FB a „mluvil“ o nich s kocourem. A to vlastně až do té doby, než si někdo všiml, že Flegrovy prognózy až překvapivě vycházejí. Co na tom, že úplně to samé se dá a dalo říci i o prognózách Jana Kulveita a řady dalších odborníků.

Česko mělo najednou někoho, koho zřejmě nutně potřebovalo. „Šíleného vědce“ který přes svého kocoura věští katastrofu. A přitom, světe div se, on měl zatím vždycky pravdu! Těžko si lze představit lidsky lepší protiváhu k profesoru Pirkovi, zubaři Šmuclerovi nebo genetičce Pekové, kteří naopak zpochybňují nutnost a účinnost tvrdých restrikcí vůči šíření pandemie.

Méně úderným a ve vyjadřování mnohem opatrnějším odborníkům, jakým je třeba Kulveit, se něco podobného jako Flegrovi ani zdaleka nepovedlo. A to paradoxně i přesto, že celou dobu říkali prakticky to samé jako Flegr. Když filozof Novotný už v červenci upozorňoval na to, že druhá vlna pandemie nepřijde, ale vyrobíme si ji sami, jeho argumenty tehdy žádnou celospolečenskou, natož politickou odezvu nevyvolaly. A ani ministr Zaorálek nelituje toho, že Novotného a jemu podobné nikdo nepozval na jednání vlády.

Jaroslav Flegr je zcela nepochybně erudovaný biolog a měřeno proslulostí jeho výzkumů jeden z nejcitovanějších a nejznámějších českých vědců v zahraničí. Jenže, a covidová pandemie je toho důkazem, žijeme v době, kdy není důležité jen to, co kdo říká, ale také jak to říká a jak odvážnou zkratku pro své závěry zvolí. To je samo o sobě mementem i pro další výzvy, kterým společnost bude v budoucnu čelit. Jak píše Jaroslav Flegr v jednom ze svých FB příspěvků ke covidu: „Milý Micíku, teď už víš, co nás zhruba čeká…“.

SDÍLET