Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Těžká volba Su Ťij: Zemřela idealistka, narodila se politička. Komentář Pavla Novotného

Těžká volba Su Ťij: Zemřela idealistka, narodila se politička. Komentář Pavla Novotného

Stala se novodobou, globální bohyní demokracie, když dlouhá léta z domácího vězení vzdorovala paranoidní barmské juntě. Vysloužila si životopisný velkofilm a nespočet oslavných textů. Obdivoval ji prezident Václav Havel, který pro ni (spolu)získal Nobelovu cenu za mír.

Po žebříčku globální slávy stoupala desetiletí, dolů letí volným pádem. Schody jí namazaly masakry na severozápadě Barmě, odkud před buddhistickým násilím utíkají statisíce muslimských Rohingů. Příslušníků opomíjeného etnika, o jehož existenci donedávna věděla jen hrstka nadšenců.

Faktická vládkyně Barmy Aun Schan Su Ťij se teď poprvé vydala do míst, kde umírají obyvatelé její země. Jednodenní návštěvu předem neohlásila. Samotný fakt, že do Arakanského státu odletěla, vyžadoval kus odvahy. Politické odvahy. Ať už řekne po návratu cokoli, Barmáncům se sotva zavděčí.

720p 360p
Rohingové

Su Ťij není co závidět. Jen málokterý Barmánec našel odvahu zastat se muslimských Rohingů, které úřady považují za cizince přesto, že v zemi žijí po generace. Radikální skupiny buddhistických mnichů burcují společnost proti muslimům z náboženských i nacionalistických pozic. Buddhismus je přitom součástí barmské identity do té míry, že se proti revoltujícím mnichům zdráhali během své vlády vystoupit i jinak všehoschopní vojáci.

Právě uniformy, politicky očištěné a národem přijaté, teď s jeho souhlasem vyhánějí Rohingy ze země. Osvědčenými metodami: ženy znásilňují, muže vraždí. Skutečnost, že část Rohingů proti útlaku povstala, je pro barmskou vládu argumentační dar z nebes. Jinak by šlo opravdu o ukázkovou etnickou čistku, což k nelibosti Barmy konstatovaly i Spojené národy.

Jinými slovy: pokud se Su Ťij zastane Rohingů, pohněvá si (až na čestné výjimky) Barmánce. Riskuje hněv mocné armády a sesazení z funkce. Do země se s jejím pádem může vrátit dočasná diktatura s lampasy na kalhotách, která jako obvykle potrvá desetiletí...

Řešení? Zemřela idealistka, narodila se politička. Su Ťij odsoudila porušování lidských práv, nepojmenovala ale násilí na Rohingzích.

Svět je zklamán. Právem: vyznamenal Bohyni svobody, ne političku přehlížející mrtvoly. Vedení Oxfordské univerzity, na které Su Ťij studovala a její britský manžel vyučoval, sundalo političčin obraz ze vchodu do jedné z budov. „Obraz byl přemístěn do skladu,“ uvedla univerzita lakonicky. V září už přes 360 tisíc lidí na celém světě podepsalo petici, která žádá, aby SuŤij přišla o Nobelovu cenu. „Udělala málo pro to, aby zastavila zločiny proti lidskosti,“ píše se v prohlášení.

Téma kreativně uchopil také islámský svět. Muslimští vůdci se předhánějí v plamenných projevech a odsuzování Západu, který prý nezajímá genocida jejich souvěrců. Podobně jako v případě Palestinců, i tentokrát jde o téma, na kterém se islámský svět snadno shodne a může tak otupit vzájemné spory. Když ale dojde na konkrétní činy (s výjimkou občasné humanitární pomoci), vůdci se ošívají. Rohingové tak stále putují světem jako biblický Ahasver, bez občanství i perspektivy.

Su Ťij opravdu prožila románový život: dcera zakladatele nezávislého barmského státu se po sňatku s britským vědcem vydala do světa, odkud se v roce 1988 vrátila pečovat o nemocnou matku. V tu samou dobu se ale barmští demokraté vydali do ulic a Su Ťij je nedokázala opustit. Po dvou desetiletích porazila juntu a stanula v čele země. Právem. Pokud teď nezastaví masakry Rohingů jen proto, že by si uškodila mezi svými, lze jí rozumět, ale ne milovat. Svět ji (rovněž právem) zařadí mezi standardní asijské vůdce, kteří na cestě k moci nepočítají mrtvé.

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek