Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Tragický požár, při kterém umíraly děti: Kemerovo se může kdykoliv opakovat. Komentář Vladimira Melichova

Tragický požár, při kterém umíraly děti: Kemerovo se může kdykoliv opakovat. Komentář Vladimira Melichova

Přinášíme překlad textu ruského publicisty Vladimira Melichova, který zveřejnil na svém FB profilu po tragické události v Kemerově.

Měli bychom konečně pochopit, že strašlivé a tragické události, vznikající u nás nezávisle jedna na druhé, jsou ve skutečnosti články jednoho řetězu, jehož hlavním pojítkem je absolutní pohrdání lidským životem v naší zemi. Otrávené děti ve Volokolamsku, mrtví v obchodním centru v Kemerovu a všechny podobné tragédie jsou událostmi stejné povahy.

Zaprvé

Tyto situace jsou typické pro všechny regiony Ruska, nejen pro skládky odpadů nebo pro identická obchodní centra. Žijeme ve stále toxičtějším a nebezpečnějším prostředí. Proč je tomu tak, je velmi dobře patrné z reakcí lidí na skandál týkající se volokolamské skládky Podobné skládky existují a otravují svým obsahem tisíce sídlišť, ale neméně, ba mnohem více, jsme tráveni emisemi škodlivin produkovanými naším průmyslem, špatnou kvalitou vody a potravin, mizernou kvalitou našeho zdravotnictví atd.

Masové protesty ve Volokolamsku jsou naprosto srozumitelné – trpěly děti a jejich rodiče se za ně postavili. Ale z různých dalších důvodů trpí mnohem více dalších dětí a často s mnohem tragičtějšími následky, tragédie v Kemerovu budiž toho důkazem.

Bohužel umíme protestovat jen proti tomu, co se dotklo konkrétně nás, a absolutně nejsme schopni ani ochotni vidět příčiny těchto tragédií – ve státní struktuře a vládní moci, která takový režim vytvořila.

Zadruhé

Teď se pohoršují nad tím, že se zodpovídat budou pouze pěšáci jako například hlava Volokolamského okresu J. Gavrilov. Ale při současné vertikální struktuře státní moci jsou obětními beránky naprosto všichni – s výjimkou Nejvyššího. Nezáleží na tom, kdo z nich to odskáče – podstatu systému to nezmění. Může být zbaven funkce šéf okresu nebo šéf oblasti, ale na jejich místo přijdou další a všechno se bude jen znovu opakovat – tuhle skládku zavřou a bezstarostně otevřou jinou.

Zatřetí

Kolikrát jsem při takových lokálních protestech, kdy se lidé postavili proti té či oné hanebnosti, slyšel: “Do politiky nás netahejte, my řešíme praktický problém”, nebo “my nepotřebujeme politiku, nám jde o tohle či tamto.” Takže pochopitelně i ve Vololamsku byli všichni okázale “mimo politiku” – a stačilo pouze zmínit, že protestující přijede podpořit Navalnyj a už to bylo samé “my jsme apolitičtí” a “radikály tady nechceme”.

Co s vámi, blahoslavení chudí duchem, tuhle skládku možná zavřou “bez politiky”, ale všechno to ostatní, co vás ohrožuje, vás bude ohrožovat dál, dokud se vaše děti nebo děti vašich dětí znovu neocitnou v nemocnici. V této souvislosti bych rád připomněl, co se před několika lety dělo na řece Chopjor, když v roce 2012 ruská vláda schválila rozvoj těžby niklu v Novokoperském okrese.

Když jsem byl pozván na společné setkání a následnou konferenci, na níž měla být přítomna všechna sdružení proti těžbě niklu v oblasti, řekl jsem divákům, že tento problém lze řešit pouze následovně:

1) Je nutné sloučit všechna “antiniklová” sdružení v jedno a vytvořit koordinační centrum zástupců všech dříve vytvořených spolků.

2) Takto sjednocené hnutí by mělo navrhnout POLITICKÉ požadavky a společně usilovat o odvolání představitelůmístních samospráv a okresů a gubernátora Voroněžské oblasti. Pokud by se podařilo nahradit hlavy okresů a místních samospráv lídry protestního hnutí, s jejich pomocí pak lze plně zablokovat chystané kroky UGMK /Uralská hornicko-metarulgická společnost), která chce v oblasti spustit geologické průzkumné vrty.

První bod mého doporučení byl, byť s obtížemi, přijímán, nicméně druhý bod byl drtivou většinou přítomných zcela odmítnut, v důsledku čehož nebyl naplněn ani první bod. K žádnému sloučení nedošlo a cesta politických požadavků byla zcela opuštěna.

Dalších pět let bojovalo každé “antiniklové” sdružení na vlastní pěst, sepisovalo petice, pořádalo protesty, ale politická reprezentace oblasti dělala to, co měla nařízeno shora. Konečným výsledkem bylo asi tři staprovedených zkušebních vrtů, zásahy do podzemních vod, následkem čehož se lidé v oblasti začali trávit vodou špatné kvality.

Nejdřív se zhoršila kvalita vody ve studnách…

Pak začaly rudnout rybníky a jezera…

A v tomto roce je už téměř veškerá voda v podél řeky Chopjor nevhodná pro lidi. Ale lidé ji pijí dál a pomalu tak tráví sebe i své děti.

A tak to bude vždy, dokud se nenaučíme chápat příčinný vztah mezi režimem v naší zemi a důsledky, kterými takové státní zřízení zasahuje do našich životů.

Dokud tohle nepochopíme, budeme přežívat od jedné tragédie k další kolébáni nadějí, že stačí předcházet našim problémům, protože problémy sousedů se nás netýkají.

Překlad textu publikoval web TAPOLITIKA.CZ

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1