Tři oříšky pro Donalda aneb Zásadní faktory amerických voleb

KOMENTÁŘ VOJTĚCHA KRISTENA | Znovu až na dřeň. Volební souboj ve Spojených státech skončí těsným výsledkem. Ať už se nakonec výsledek překlopí na tu či onu stranu, tyto tři fenomény napjaté a vyrovnané hlasování výrazně ovlivnily. 

Předvolební průzkumy

Američané si letos museli připadat, jako by se vrátili o čtyři roky nazpátek. Podobná atmosféra a optimismus, které panovaly ohledně výhry demokratů v roce 2016, byly patrné i letos. Na vítězství Joea Bidena sázela většina předvolebních průzkumů, které mu přiznávaly až 90procentní pravděpodobnost vítězství. Nešlo ale jen o ně. Bidena favorizovaly i sázkové kanceláře či odhady politických expertů a komentátorů, kteří mnohdy nepřipouštěli alternativu. Jenomže stejně jako po prohře Hillary Clintonové před čtyřmi lety, i nyní přichází volební střízlivění, a to i v případě, že Biden nakonec těsně vyhraje. Zkrátka průzkumy a analýzy slibovaly demokratům bezstarostnou jízdu do Bílého domu.

Kovář, Plesl, Topolánek... Politická bitva roku ve speciálním vydání Insider podcastu

Jenže na předvolební průzkumy se prostě nehraje, hlasy do uren nehází jen liberální „twitterová bublina“ a „městští voliči na pobřežích“, volí celá aktivizovaná země. A ta zkrátka není bezvýhradně pro Bidena. Do budoucna by si celá americká společnost – a demokraté zvlášť – měla klást otázky, jak je možné, že se opět nechala zviklat „syndromem předčasného vítězství“, proč předvolební průzkumy znovu fatálně selhaly a co udělat pro to, aby se to příště neopakovalo.

Rasová otázka a Latinos

Rasová otázka se podle mnoha očekávání měla stát divokou kartou voleb; bouřlivé události a konflikty z letošního léta tomu jen nahrávaly. Jenže Hispánci a Latinos znamenali pro Joea Bidena mnohem menší podporu, než demokraté očekávali. To se projevilo zejména v klíčových rozdílových státech – například na Floridě –, kde tyto menšiny dopomohly k vítězství Donaldu Trumpovi. Jak například ukazuje exit poll stanice CNN, Latinos dali Trumpovi na Floridě téměř 50 procent hlasů oproti 35 procentům v roce 2016. Joe Biden podle exit pollů navíc ztratil podporu těchto minorit i v dalších podstatných „swing states“ – v Ohiu či Georgii. Velké očekávání demokratů ohledně podpory od amerických minorit se nakonec může ukázat jako fatální. V rozdílových státech, jako jsou již zmíněné Ohio či Florida, zaznamenal Donald Trump mezi minoritami významný růst podpory. 

Důvěryhodnost průzkumů i médií je v troskách. Lekce z prohry Clintonové zjevně nebyla dostatečná

„Its the economy, stupid“

Ukázaly to exit polly, ukázala to historie. Klíčovým tématem prezidentských voleb bývá kondice americké ekonomiky a ani letošek není výjimkou. Jak se z rychlých průzkumů ukázalo, ekonomika byla nejdůležitějším argumentem pro třetinu voličů. Logicky. Dopad covidové epidemie pocítili Američané na své peněženky velmi citelně; během první vlny přicházeli o práci rekordním tempem a veřejná podpora z prvního balíčku ekonomické pomoci už vypršela. Nejistota spojená s ekonomickým výhledem tak pro mnoho domácností hrála zcela zásadní roli. 

I tento faktor hrál pro Trumpa. Mírná většina voličů totiž současného prezidenta vnímá v ekonomických otázkách jako kompetentnějšího, případně se obává – jak v předvolební kampani zmiňoval právě Donald Trump – že „Biden plánuje uzavřít ekonomiku“. Trump má navíc na své straně aktuálně i pozitivní ekonomická data, podle kterých americká ekonomika ve třetím čtvrtletí mezikvartálně vzrostla o osm procent, a v případě znovuzvolení slibuje – podobně jako Joe Biden – představení nového fiskálního balíčku na pomoc ekonomice. 

SDÍLET
sinfin.digital