Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Trump má s Íránem pravdu, ale nemá žádný plán. Komentář Marka Hudemy

Trump má s Íránem pravdu, ale nemá žádný plán. Komentář Marka Hudemy

Kritika, která se snesla na amerického prezidenta Donalda Trumpa kvůli jeho vypovězení smlouvy o omezení íránského jaderného programu, je z velké míry neoprávněná. Dohoda s Teheránem, pokud ji posuzujeme z absolutního hlediska, je skutečně „špatná“ a „vadná v samém zárodku“, jak tvrdí Trump. Nikdo ale neví, čím ji chce americký prezident nahradit, zda to bude lepší alternativa a zda vůbec má nějaký plán.

Trump vytýkal dohodě známé pod zkratkou JCPOA, že nebrání Teheránu v rychlém získání jaderné zbraně. Americký prezident si navíc stěžoval, že Írán vyvíjí rakety dlouhého doletu, rozšiřuje svůj vliv na Blízkém východě a podporuje teroristické organizace jako je Hamás, Hizballáh a občas poskytoval podporu i členům afghánského Tálibánu a Al-Káidy. V tom všem má Trump pravdu. Stejně jako v tom, že íránský režim není demokratický a například Izraeli neustále hrozí totálním zničením, a tak by neměl mít v rukou jaderné zbraně.

Jenže smlouva JCPOA, kterou v roce 2015 podepsaly kromě USA i Rusko, Čína, Francie a Velké Británie, Německo a Evropská unie, nemá omezit vliv Teheránu, jeho zbrojení či podporu terorismu. Dohoda dokonce nemá sloužit ani k úplnému zastavení Íránu na cestě k jaderné zbrani. Jejím cílem je prostě získat čas. Zastavit různé fáze íránského jaderného programu na 10-15 let, dostat ho dočasně pod mezinárodní kontrolu (byť kontroloři nemají přístup do některých vojenských zařízení), a doufat, že se časem celá situace nějak vyřeší.

Íránské balistické raketyÍránské balistické raketyautor: Info.cz

Optimisté doufali, že do konce platnosti JCPOA Západ vyjedná s Teheránem další dohody, takže Teherán přestane být hrozbou svému okolí a upustí navždy od projektu jaderné bomby i vývoje raket, které mohou zasáhnout Evropy a v budoucnu možná i Spojené státy. Zatím ale k něčemu takovému nedošlo, byť Evropané prý navrhovali Trumpovi právě tento postup. Pesimisté upozorňovali, že po vypršení smlouvy bude Teheránu, pokud se k tomu rozhodne, trvat zřejmě jen dva roky, než bude schopen vyrobit funkční nukleární zbraň. Dodávali, že zrušení mezinárodních ekonomických sankcí, které Teherán získal za podpis JCPOA, posílí tamní teokratický režim a povede k agresivnější zahraniční politice Teheránu.

Trump dal za pravdu pesimistům a rozhodl se smlouvu zrušit. Domnívá se, že obnovení tvrdých ekonomických sankcí dovede Teherán k jednacímu stolu a k nové, lepší smlouvě. Problém je v tom, že s Trumpovým přístupem nesouhlasí Rusko a Čína, členové Rady bezpečnosti OSN s právem veta. Sankce tak nebudou mezinárodními pod hlavičkou OSN. Spojené státy se ale musí snažit donutit i ostatní země, aby přestaly obchodovat s Íránem. Hlavně Evropany. Jinak by americký ekonomický tlak na Teherán nefungoval a pojede se dál, jako by se nic nestalo. Jak se vyjádřil nejvyšší íránský vůdce Ájatolláh Alí Chameneí, dohoda JCPOA má stále svou logiku a Teherán ji bude dodržovat, pokud bude mít „dostatečné garance“ od Francie, Německa a Velké Británie, tedy pokud budou tyto země s Teheránem nadále obchodovat.

Trump ale může Evropany k přerušení styků s Íránem donutit. Spojené státy mohou zavést tak zvané sekundární sankce, tedy sankce, které by se vztahovali i na firmy, banky a organizace obchodující s Teheránem. Společnosti obchodující s Íránem by byly například odříznuty od amerického finančního systému, nesměla by s nimi obchodovat žádná americká firma atd. Něco takového si nemohou velké evropské firmy dovolit. Výsledkem by ale bylo, že by Washington přišel o podporu svých evropských spojenců. A tu bude potřebovat i pro případná další jednání s Teheránem. Právě Evropané mohou slíbit Teheránu výhodný byznys, pokud Írán přistoupí na širší dohodu o konci svého jaderného programu, odzbrojení a umírněnější mezinárodní politice. Znepřátelení si Evropanů nezní pro USA právě lákavě.

Další alternativou je americká vojenská akce proti Íránu, zničení jeho jaderných zařízení a možná i změna režimu. Odborníci ale pochybují o tom, že jde o proveditelné řešení. Narozdíl od Iráku Saddáma Husajna před americkou invazí není Írán zcela izolován a má podporu nyní vlivného Ruska a do jisté míry i třeba Turecka. Íránská nukleární zařízení jsou rozptýlená a ukrytá pod zemí. Americká armáda sice prý už vyzkoušela nové bomby, které by zničily například podzemní íránské jaderné zařízení Fordo, existují ale mnohá další. Navíc svržení íránského teokratického režimu bez plánu, čím ho nahradit, by přineslo jen další zmatky na Blízkém východě. Není vůbec jisté, zda Trump něco takového zvažuje.

Podle některých expertů na americkou politiku totiž vůbec žádný plán nemá a jen zkouší, co zrušení dohody s Íránem udělá. Namlsal se prý ochotou severokorejského diktátora Kim Čong-una jednat s ním o jaderném odzbrojení Severní Koreje. Teď prý očekává, že podobnou ochotu reagovat na americké požadavky projeví po Trumpových hrozbách i íránský vůdce Chameneí.

 

Vláda stopla utajovaný program, na kterém závisí životy českých vojáků v Afghánistánu

Ministr vnitra Milan Chovanec loni zastavil utajovaný program přesídlování místních tlumočníků, kteří pomáhají českým vojákům na misi v Afghánistánu. Podle zdrojů serveru INFO.cz toto rozhodnutí způsobilo nedostatek klíčových spolupracovníků české jednotky na neklidném bojišti. Vláda tak ohrozila nejen životy afghánských překladatelů a jejich rodin, ale zřejmě i bezpečnost českých vojáků, kteří se bez tlumočníků obejdou jen stěží. Konec programu podle všeho způsobil incident v pražské nemocnici na Bulovce, po kterém byl syn již přemístěného afghánského spolupracovníka obviněn ze znásilnění.

Čeští vojáci jsou zoufalí, tvrdí zdroje serveru INFO.cz. Nedaří se jim do svých služeb získat afghánské tlumočníky, které jsou pro fungování jednotky nepostradatelní. Ti se k Čechům nehrnou, Praha jim totiž počínaje loňskem odmítá po skončení nebezpečné služby pomoci na cestě do Evropy. Zahraniční armády působící v kulturně cizím prostředí místním spolupracovníkům i jejich rodinám běžně nabízejí přesídlení, a to z velmi dobrých důvodů. Tlumočníci i jejich blízcí jsou logickým cílem radikálů, kteří na jejich hlavy nezřídka vypisují i finanční odměny – jsou si totiž dobře vědomi jejich důležitosti.

Link

Kupříkladu Američané odvážejí lokální tlumočníky po skončení mise prý nejen z Afghánistánu, ale třeba i z Iráku. Autor tohoto textu pobýval v roce 2009 u české jednotky na základně v Lógaru, kde se s místními překladateli setkal. Na jejich výslovné přání je nefotografoval a dříve pořízené snímky z aparátu vymazal. Kvůli jejich utajení. Radikální povstalci z hnutí Tálibán totiž za jejich smrt nabídli slušný obnos.

Na tuto situaci ve své interpelaci ze dne 11. září upozornila poslankyně ODS a předsedkyně výboru pro obranu Jana Černochová. Místopředseda vlády a ministr vnitra Jan Hamáček na její dotaz ohledně programu pro afghánské spolupracovníky odpověděl 8. října. „V současnosti žádný program pomáhající afghánským tlumočníkům a spolupracovníkům Armády ČR s přesídlením do České republiky neprobíhá,“ konstatuje předseda české sociální demokracie. „Pokud jde o aktivity realizované v nedávné minulosti, ty jsou předmětem utajení ve stupni vyhrazené,“ dodal Jan Hamáček.

5033675:article:true:true:true

Může za konec programu konflikt z pražské Bulovky? 

A proč byl program – v armádách jiných zemí zcela obvyklý – v Česku zastaven? Zdroje oslovené serverem INFO.cz se shodují v tom, že tehdejší sociálnědemokratický ministr vnitra Milan Chovanec tímto způsobem reagoval na kauzu údajného znásilnění v nemocnici na pražské Bulovce. Tam se syn již do Česka přesídleného afghánského tlumočníka dostal do nejasného konfliktu se zdravotní sestrou, která mladíka obvinila ze znásilnění. Soud nakonec rozhodl, že se dvacetiletý Afghánec Sabawoon Davizi trestného činu nedopustil.

Případu se ale chytla média, která v době uprchlické krize zveřejňovala nejen údajné podrobnosti nepotvrzeného útoku, ale i jména přesídlených Afghánců. Detaily utajovaného programu se dostaly na veřejnost a ministerstvo vnitra se tehdy zřejmě z politických důvodů rozhodlo v přesídlování tlumočníků nepokračovat, aby prý nebylo konkurenčními politiky obviněno z podpory migrace.

Čeští vojáci se v Afghánistánu dostávají do střetů s islamistickými povstalci stále častěji. Letos v srpnu zahynuli při sebevražedném útoku tři vojáci, tuto středu bylo na hlídce zraněno pět českých vojáků, jeden z nich těžce. Zvýšená aktivita Tálibánu zřejmě souvisí se snahou získat před možnými mírovými jednáními se Spojenými státy pod kontrolu co nejvíce území.

Link

37232