Články odjinud

Trump má s Íránem pravdu, ale nemá žádný plán. Komentář Marka Hudemy

Trump má s Íránem pravdu, ale nemá žádný plán. Komentář Marka Hudemy

Kritika, která se snesla na amerického prezidenta Donalda Trumpa kvůli jeho vypovězení smlouvy o omezení íránského jaderného programu, je z velké míry neoprávněná. Dohoda s Teheránem, pokud ji posuzujeme z absolutního hlediska, je skutečně „špatná“ a „vadná v samém zárodku“, jak tvrdí Trump. Nikdo ale neví, čím ji chce americký prezident nahradit, zda to bude lepší alternativa a zda vůbec má nějaký plán.

Trump vytýkal dohodě známé pod zkratkou JCPOA, že nebrání Teheránu v rychlém získání jaderné zbraně. Americký prezident si navíc stěžoval, že Írán vyvíjí rakety dlouhého doletu, rozšiřuje svůj vliv na Blízkém východě a podporuje teroristické organizace jako je Hamás, Hizballáh a občas poskytoval podporu i členům afghánského Tálibánu a Al-Káidy. V tom všem má Trump pravdu. Stejně jako v tom, že íránský režim není demokratický a například Izraeli neustále hrozí totálním zničením, a tak by neměl mít v rukou jaderné zbraně.

Jenže smlouva JCPOA, kterou v roce 2015 podepsaly kromě USA i Rusko, Čína, Francie a Velké Británie, Německo a Evropská unie, nemá omezit vliv Teheránu, jeho zbrojení či podporu terorismu. Dohoda dokonce nemá sloužit ani k úplnému zastavení Íránu na cestě k jaderné zbrani. Jejím cílem je prostě získat čas. Zastavit různé fáze íránského jaderného programu na 10-15 let, dostat ho dočasně pod mezinárodní kontrolu (byť kontroloři nemají přístup do některých vojenských zařízení), a doufat, že se časem celá situace nějak vyřeší.

Íránské balistické raketyÍránské balistické raketyautor: Info.cz

Optimisté doufali, že do konce platnosti JCPOA Západ vyjedná s Teheránem další dohody, takže Teherán přestane být hrozbou svému okolí a upustí navždy od projektu jaderné bomby i vývoje raket, které mohou zasáhnout Evropy a v budoucnu možná i Spojené státy. Zatím ale k něčemu takovému nedošlo, byť Evropané prý navrhovali Trumpovi právě tento postup. Pesimisté upozorňovali, že po vypršení smlouvy bude Teheránu, pokud se k tomu rozhodne, trvat zřejmě jen dva roky, než bude schopen vyrobit funkční nukleární zbraň. Dodávali, že zrušení mezinárodních ekonomických sankcí, které Teherán získal za podpis JCPOA, posílí tamní teokratický režim a povede k agresivnější zahraniční politice Teheránu.

Trump dal za pravdu pesimistům a rozhodl se smlouvu zrušit. Domnívá se, že obnovení tvrdých ekonomických sankcí dovede Teherán k jednacímu stolu a k nové, lepší smlouvě. Problém je v tom, že s Trumpovým přístupem nesouhlasí Rusko a Čína, členové Rady bezpečnosti OSN s právem veta. Sankce tak nebudou mezinárodními pod hlavičkou OSN. Spojené státy se ale musí snažit donutit i ostatní země, aby přestaly obchodovat s Íránem. Hlavně Evropany. Jinak by americký ekonomický tlak na Teherán nefungoval a pojede se dál, jako by se nic nestalo. Jak se vyjádřil nejvyšší íránský vůdce Ájatolláh Alí Chameneí, dohoda JCPOA má stále svou logiku a Teherán ji bude dodržovat, pokud bude mít „dostatečné garance“ od Francie, Německa a Velké Británie, tedy pokud budou tyto země s Teheránem nadále obchodovat.

Trump ale může Evropany k přerušení styků s Íránem donutit. Spojené státy mohou zavést tak zvané sekundární sankce, tedy sankce, které by se vztahovali i na firmy, banky a organizace obchodující s Teheránem. Společnosti obchodující s Íránem by byly například odříznuty od amerického finančního systému, nesměla by s nimi obchodovat žádná americká firma atd. Něco takového si nemohou velké evropské firmy dovolit. Výsledkem by ale bylo, že by Washington přišel o podporu svých evropských spojenců. A tu bude potřebovat i pro případná další jednání s Teheránem. Právě Evropané mohou slíbit Teheránu výhodný byznys, pokud Írán přistoupí na širší dohodu o konci svého jaderného programu, odzbrojení a umírněnější mezinárodní politice. Znepřátelení si Evropanů nezní pro USA právě lákavě.

Další alternativou je americká vojenská akce proti Íránu, zničení jeho jaderných zařízení a možná i změna režimu. Odborníci ale pochybují o tom, že jde o proveditelné řešení. Narozdíl od Iráku Saddáma Husajna před americkou invazí není Írán zcela izolován a má podporu nyní vlivného Ruska a do jisté míry i třeba Turecka. Íránská nukleární zařízení jsou rozptýlená a ukrytá pod zemí. Americká armáda sice prý už vyzkoušela nové bomby, které by zničily například podzemní íránské jaderné zařízení Fordo, existují ale mnohá další. Navíc svržení íránského teokratického režimu bez plánu, čím ho nahradit, by přineslo jen další zmatky na Blízkém východě. Není vůbec jisté, zda Trump něco takového zvažuje.

Podle některých expertů na americkou politiku totiž vůbec žádný plán nemá a jen zkouší, co zrušení dohody s Íránem udělá. Namlsal se prý ochotou severokorejského diktátora Kim Čong-una jednat s ním o jaderném odzbrojení Severní Koreje. Teď prý očekává, že podobnou ochotu reagovat na americké požadavky projeví po Trumpových hrozbách i íránský vůdce Chameneí.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud