Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Trump už má za sebou schůzky s většinou vůdců zemí EU a NATO, Zeman zůstává mimo. Komentář V. Bucherta

Trump už má za sebou schůzky s většinou vůdců zemí EU a NATO, Zeman zůstává mimo. Komentář V. Bucherta

Donald Trump se tento týden sešel ve Washingtonu s prezidenty Estonska, Litvy a Lotyšska a tím se ještě jasněji ukazuje, že Miloš Zeman bude zcela jistě jednou z posledních hlav států Evropské unie a NATO, s kterou se americký prezident sejde. Pokud vůbec někdy k individuální schůzce dojde. Přitom prezident České republiky byl naposledy v Bílém domě přijat v roce 2005. Svědčí to o určitém napětí ve vztazích s nejsilnějším spojencem, i když verbální projevy politiků prezentují vše jinak.

Summit USA- Pobaltí, který se v minulých dnech ve Washingtonu věnoval především bezpečnostním otázkám kvůli agresivní politice Ruska, naznačil, jak kterého evropského politika berou v Americe vážně. Prezidentky Estonska (Kersti Kaljulaidová), Litvy (Dalia Grybauskaitėová) a prezidenta Lotyšska (Raimonds Vējonis), přestože se jedná o malé země, vážně berou. Stejně jako většinu ostatních evropských lídrů.

Britská premiérka Theresa Mayová byla loni vůbec prvním zahraničním hostem, kterého Trump přijal v Bílém domě. Už týden po svém nástupu do funkce. Mělo to dokumentovat tradiční a zvláštní spojenectví těchto dvou zemí.

Pro francouzského prezidenta Emmanuela Macrona je přichystána na konec dubna velkolepá státní návštěva Spojených států, kterou mu bude oplaceno pompézní přijetí Trumpa a jeho manželky v Paříži v minulém roce.

Ale amerických prezident přijal v Bílém domě třeba i rumunskou hlavu státu Klause Iohannise, protože tyto dvě země mají silné vojenské partnerství. Švédský premiér Stefan Löfven nabídl při schůzce Trumpovi pomoc se zprostředkováním při vyjednávání se Severní Koreou. Norská předsedkyně vlády Erna Solbergová zase posvětila další miliardové nákupy amerických zbraní a letadel. Tak bychom mohli pokračovat dál.

Otázkou proto je, o čem by vlastně schůzka Trump-Zeman byla. Jenom o tom, že se politici vzájemně poplácají po ramenou a řeknou, že jsme spojenci? A k tomu by Miloš Zeman prohodil pár bonmotů, jak to udělal teď na Slovensku a všude jinde? To nestačí. Jak se říká při vyšetřování zločinu, chybí tomu motiv.

Navíc Česká republika někdy nevyužívá ani možnosti, které se pro jednání s Trumpem občas nabízejí. Loni v červenci se uskutečnil v rámci návštěvy amerického prezidenta v Polsku i summit Iniciativy Trojmoří, která zahrnuje 12 států východní a střední evropy, kromě jiného i Česko. Bylo zde 10 prezidentů, chyběli pouze nejvyšší představitelé z Prahy a Vídně. Chorvatská prezidentka Kolinda Grabar-Kitarovićová se setkala separátně s americkým prezidentem právě zde. Nás zastupoval Jan Hamáček, tehdejší předseda Poslanecké sněmovny. Což byl od Čechů naprosto nesmyslný tah a takových si diplomacie vždy všímá. Tím nemyslím nic proti samotné osobě Hamáčka, ale že do Varšavy měl jet prezident Zeman či alespoň tehdejší premiér Sobotka.

Déle než čeští prezidenti mají vystavěný „plot“ v Bílém domě z EU už jen prezidenti Kypru. Ti čekají na oficiální schůzku od roku 1996. Jenže to souvisí s rozděleným tohoto ostrova a tím, že Amerika považuje za silnějšího a vlivnějšího spojence Turecko (než Řecko), které okupuje severní část Kypru.

Někteří lidé a komentátoři, kteří podporují Miloše Zeman, v souvislosti s jeho „neschůzkou“ (abychom použili klausovský termín jeho předchůdce) s Donaldem Trumpem zpochybňují naše spojenství s Amerikou a situaci bagatelizují a relativizují. To skutečně chceme? Chceme být kůlem v plotě? To by vzhledem k naší síle, vlivu a schopnostem, dopadlo velmi špatně.

Další komentáře autora najdete na webu Reflexu

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1