Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Trump zvýšil sázky ve hře s atomovým Kimem. Je připravený na válku? Komentář Marka Hudemy

Trump zvýšil sázky ve hře s atomovým Kimem. Je připravený na válku? Komentář Marka Hudemy

Americký prezident Donald Trump zrušil schůzku se severokorejským diktátorem Kim Čong-unem, která se měla konat 12. června v Singapuru a kde měla být ohlášena denuklearizace Korejského poloostrova. Důvodem jsou podle Trumpa nepřátelské projevy Severní Koreje vůči USA a Kimova současně podává přátelskou ruku a hrozí jadernou katastrofou.

Z dopisu, ve kterém Trump Kimovi oznamuje zrušení schůzky, není jasné, co bude následovat. Severní Korea se určitě jen tak bez jednání a bez nátlaku svých jaderných zbraní nevzdá. Kim má přitom i rakety, které by dokázaly atomové hlavice pravděpodobně dopravit na území USA a tak zabít či zranit minimálně statisíce lidí, takže Trump musí nějak severokorejský problém řešit.

První možností je, že Trump prostě jen zvyšuje sázky a jen tlačí na Kima, aby se skutečně vzdal co největší části svého jaderného programu a udělal co největší ústupky. Americký prezident schůzku zruší jen na chvíli a ta se nakonec bude konat. Ať už 12. června, nebo později. Napovídají tomu některé formulace v Trumpově dopisu jako „velmi jsem se na setkání s Vámi těšil“, či „smysl má pouze dialog“ a „těším se na setkání s Vámi jednoho dne.“ Kim navíc může Trumpovi „vzkázat“, pokud svůj postoj změní, a summit se pak bude konat.  Většinou dobře informovaný americký deník The Wall Street Journal dokonce napsal, že podle nejmenovaného činitele z Bílého domu jde jen o chytrou Trumpovu taktiku v rámci vyjednávání před summitem. Plánované setkání může být kdykoliv znovu obnoveno, tvrdí The Wall Street Journal.

K tomu, aby takto mohl Trump s Kimem jednat, ale potřebuje zároveň klacek. Nějakou hrozbu, která Severní Koreu donutí k dalším ústupkům. Ekonomické sankce vůči Pchjongjangu už jsou téměř na maximu. Šlo by sice ještě zcela izolovat severokorejskou diktaturu americkou námořní blokádou, ale to by bylo těžko proveditelné kvůli odporu Číny a Ruska. Zbývá tak jen vojenský zásah. Ostatně Trump Kimovi napsal, že Spojené státy mají k dispozici „tak obrovský a mocný jaderný arzenál, že se modlím k Bohu, abych ho nemusel použít.“ Otázkou ale je, nakolik je tato hrozba reálná a zda ji jako reálnou vyhodnotí i Kim Čong-un.

Válka USA se Severní Koreou by si vyžádala obrovský počet obětí, stačí připomenout, že v dosahu korejského dělostřelectva je jihokorejské hlavní město Soul s deseti miliony obyvatel a že Severní Korea by ho mohla srovnat se zemí. Nehledě na to, že by nakonec došlo k použití jaderných, chemických a možná i biologických zbraní. Přitom pouze pokud Trumpova hrozba válkou bude reálná, stane se skutečným nástrojem k dotlačení Severokorejců k jednání. V opačném případě, tedy pokud ji Pchjongjang nebude brát vážně, může vést nakonec paradoxně k válce.

Napětí mezi Severní Koreou a USA pak poroste a to nakonec může dotlačit Trumpa skutečně k vojenské akci. I když to bude znamenat spoustu lidských obětí a obrovskou zátěž pro americkou armádu, která bude muset být kvůli Trumpově politice na Blízkém východě zároveň připravena na možný zásah proti Íránu. I s Teheránem totiž Trump nechce za nynějších okolností jednat a pokud proti Íránu nepomohou ekonomické sankce zbyde mu opět jen armáda.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1