KOMENTÁŘ KARLA BARTÁKA | Joe Biden míří po volebním vítězství do Bílého domu a éra Donalda Trumpa se chýlí k závěru. Ačkoli mocenská výměna ještě není hotová, vzhledem k neochotě Donalda Trumpa uznat výsledek, Evropa si zjevně přeje otočit stránku a zahájit soužití novým prezidentem. Tím spíš, že ekonomické důsledky koronavirové pandemie mají globální dopady a vyžadují globální odpovědi, které bude snazší hledat s Bidenem než s Trumpem.
Žádné jásání, ale střízlivý optimismus. Nemysleme si, říkají v kostce evropští politici a komentátoři, že se všechno změní jako mávnutím kouzelného proutku, že Spojené státy ze dne na den naváží na tradiční a pevnou atlantickou vazbu s Evropou, že se vrátí do Světové zdravotnické organizace, že jim v zájmu volného obchodu přestane vadit obchodní deficit s Evropou, ba dokonce s Čínou a tak dále. Bude to složitější. I kdyby Biden chtěl rychlé změny, bude muset brát ohledy na realitu a bude limitován Senátem ovládaným republikány. Přesto se s ním ocitneme v jiném světě.
Trump zbořil mnohá tabu a předvedl, že Amerika může být na světové scéně i jiná, než jsme byli zvyklí. Že může být vrtošivá a nepředvídatelná. Že může negovat smlouvy, které sama pomáhala vyjednat a podepsala. Shodou okolností právě den po volbách, 4. listopadu 2020, Spojené státy na základě Trumpova rozhodnutí formálně odstoupily od pařížské úmluvy o ochraně klimatu. Právě náprava tohoto kroku v Bidenově režii by se mohla stát symbolickým začátkem nové etapy.
