Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Uprchlické kvóty EU jsou totální nesmysl, ale Česko by migranty přijímat mělo. Glosa Viliama Bucherta

Uprchlické kvóty EU jsou totální nesmysl, ale Česko by migranty přijímat mělo. Glosa Viliama Bucherta

Zjistit někdy, čím uvažuje Evropská komise, je těžké. Navíc, že to v některých případech nebude hlavou, je jisté. Příkladem je snaha Bruselu pokutovat Česko, Polsko a Maďarsko za to, že neplní přijímání migrantů podle stanovených kvót. Jak ale dokazují čísla, kvóty jsou nesmyslné a neplní svůj účel. Jiná, neméně vážná věc, je akt, že Česká republika by si měla ujasnit, jak v otázkách migrace dál postupovat. Předpokládat, že nás se to netýká a nemá týkat, je podobná hloupost, jako kvóty.

 
 
 

O nesmyslnosti přerozdělovacích kvót, o kterých bylo rozhodnuto na summitu EU na podzim 2015 a jejichž termín vyprší v září, svědčí čísla. Původním záměrem bylo, přerozdělit za dva roky po zemích EU 160 tisíc uprchlíků. Do dnešních dnů se to stalo ale pouze v případě zhruba 21 tisíc lidí.

Často to účel nesplnilo žádný, protože mnoho z těch, kteří například skončili v Pobaltí, se mezitím přesunulo do Německa, Rakouska či Švédska. Záměr, na který tlačila především německá kancléřka Angela Merkelová, která masový příjezd uprchlíků původně vítala, zkrachoval. Místo toho, aby Evropská komise řešila a pokutovala sama sebe, otravuje s tím některé středoevropské země.

Ještě daleko absurdněji ale postup Evropské komise vypadá z pohledu oficiálních čísel, která vydává Eurostat, tedy statistický úřad Evropské unie. V roce 2014 požádalo v zemích EU o azyl (tato čísla se týkají lidí, kteří žádali o mezinárodní ochranu v Evropské unii v ten rok poprvé) celkem 562 700 osob. V roce 2015 to bylo 1 257 000 lidí a v minulém roce uvádí Eurostat další varovné číslo – 1 204 300 osob? Mnoho z nich nemá žádný nárok na azyl, protože se jedná o Makedonce, Albánce, Kosovany či Ukrajince. Ale podstatnou část z nich tvoří Syřané, Iráčané, Afghánci a lidé z dalších afrických a asijských států.

Více si přečtěte na webu Reflex.cz. 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1