Ústavní soud musí podržet daňový balíček a umožnit prezidentovi vzít veto zpět. Jinak se vydá do pekel formalismu

13. 01. 2021 • 14:30
KOMENTÁŘ JANA JANUŠE | Ústavní soud brzy dopíše ústavu a určí, zda a jak lze vzít zpět prezidentské veto. Ač to tak nemusí vypadat, na základě senátorské stížnosti na schvalování daňového balíčku, o níž informovala Česká televize, vydá zcela přelomové rozhodnutí. Nejde jen o aktuální nastavení daní, ale rovněž o to, zda je pro Ústavní soud důležitější formalismus, který alibisticky zvolil například loni při rozhodování o koronavirových opatřeních, nebo skutečně projevená vůle a svým způsobem tak i přirozené, tedy vrozené“ či „nadstátní“ právo, v mnoha ohledech chcete-li až zdravý selský rozum. Na dalších krocích Ústavního soudu se taktéž ukáže, zda výroky jeho předsedy Pavla Rychetského z poslední doby, které proti formalismu jasně směřují, jsou jen obratným PR bez jakéhokoliv faktického efektu, či i skutečnou soudcovskou vůli prvního mezi rovnými, jenž může svou autoritou směřovat své další kolegy.

Připomeňme, co se stalo: Poslanecká sněmovna protlačila daňový balíček, který zvýší schodek státního rozpočtu asi o 100 miliard korun. Prezident Miloš Zeman se změnami nesouhlasí, patrně vzhledem ke spojenectví s premiérem Andrejem Babišem (ANO) a nešťastnému načasování schválení předpisu na samý konec roku 2020 však oznámil, že jej nevetuje. Nakonec ale poslal předsedovi sněmovny Radkovi Vondráčkovi (ANO) nešťastný dopis, v němž zákon vrátil „k dalšímu opatření“. Jak následně napsalo INFO.CZ, podle řady právníků, jejichž řady postupně narůstaly, šlo de iure o prezidentské veto zákona. Zeman ale následně adresoval Vondráčkovi ještě jeden dopis, ve kterém uvedl: „Především zdůrazňuji, že jsem nevyužil svého práva ve smyslu čl. 50 odst. 1 Ústavy ČR a zákon nevetoval; v opačném případě bych to v dopise výslovně vyjádřil.“ 

Celé je to ústavně pochybné, první český zákon totiž podle všeho mechanismus pro zpětvzetí veta, jímž původní dopis minimálně formálně byl, nezná. A tak i vzhledem k tomu, jak je daňová úprava kontroverzní, se nyní obrací na Ústavní soud skupina 19 senátorů, za kterou zatím mluví senátor David Smoljak (STAN) a žádá jej, aby legislativní proces přezkoumal.

Vzhledem k existenci druhého Zemanova dopisu, jímž mimochodem prezident, který se omlouvá stejně nerad, jako uznává své chyby – potomci Ferdinandy Peroutky, který opravdu nenapsal, že je Hitler gentleman, by mohli vyprávět – mnohé překvapil, je nyní situace z hlediska vůle hlavy státu jasná. Kdyby jej nebylo, mohli bychom se dohadovat a spekulovat, zda škodolibý a lstivý Zeman zákon skutečně vetovat nechtěl a jen to z politických a mocenských důvodů otevřeně nepřiznal. Pak by nejspíše bylo v pořádku, kdyby Ústavní soud shodil daňový balíček pod stůl a prohlásil předpis za vetovaný.

Nikoliv ale nyní. Pokud by to Ústavní soud udělal, zároveň by jasně deklaroval, že mu záleží spíše na formalismu a na „papírech“, nikoliv na tom, co lidé skutečně míní a dělají. Svým způsobem je jedno, zda v tomto případně Ústavní soud rozhodne meritorně a tedy o věci samé (což by každopádně bylo jako vždy lepší), nebo z procesních důvodů jen senátorské podání nepustí „dál“. Jen nesmí dojít k tomu, že má zákon skončit kvůli vetu.

I když můžeme s daňovým balíčkem nesouhlasit a nepovažovat jej v současné situaci za rozumný, z dlouhodobé hlediska a způsobu uplatňování práva na území České republiky si přejme, aby platil. Rovněž kvůli postupné devalvaci psaného práva, která se loni kvůli zmatkům s pandemickou legislativou ještě významně zvýšila, totiž potřebujeme rozumného strážce těch nejdůležitějších pravidel. Strážce, který tento svůj rozum slovy svého předsedy nejen deklaruje, ale rovněž jej aktivně prosazuje. 

Pokud se Ústavní soud naopak dál vydá cestou formalismu, odcizí občanům, kteří právě na závaznost skutečného projevu vůle spoléhají, nejen sám sebe, ale dramaticky a znovu i právo jako takové.

 

SDÍLET

Naše newslettery rozesíláme každý týden

Šarlatáni brzdí seriózní výzkum účinků antabusu, říká biochemik Cvek

Marek Kerles
Dnes • 08:00

Český biochemik Boris Cvek byl členem mezinárodního týmu, který před třemi lety uveřejnil v prestižním vědeckém časopise Nature důležitou studii o účincích antabusu na rakovinné bujení. Vědci tehdy prokázali, že lék, využívaný pro léčbu alkoholismu, ničí v laboratorních podmínkách nádorové buňky a podobně funguje i při pokusech na myších. Dnes se na celém světě začalo o látce antabus i v odborných kruzích mluvit také jako o možném léku pro pacienty s covidem-19. Podle Borise Cveka je však tenhle předpoklad založen na zcela mylných a neseriozních základech a v konečném důsledku má na solidní výzkum antabusu kontraproduktivní účinek.

Cíl v nedohlednu, česká CNN marně čeká na své diváky

Vojtěch Kristen
Dnes • 06:00

KOMENTÁŘ VOJTĚCHA KRISTENA | Cíl je stále v nedohlednu. Taková je ve zkratce situace stanice CNN Prima News po osmi měsících na trhu. Stanici v průměru sleduje půl procenta lidí u obrazovek, většina pořadů dosáhne na sledovanost pouze v řádu nižších desetitisíců.

Lednové počasí a chyby Francouzů. Co s odstupem víme o blackoutu, který ohrozil Evropu?

Jan Kalous
Včera • 18:39

Možná jste si toho nevšimli, což je dobře. Nevšimla si toho v nějaké větší míře ani mnohá naše média, což už tak dobře není. Evropa se minulý pátek ocitla na hraně blackoutu. Je to ve své podstatě příběh o tom, jak nebezpečnou situaci v přenosové soustavě nastartovala Francie, ale zažehnaly ji české jaderné a uhelné elektrárny.