Útok na Kapitol je symbolem rozdělené země. Spojené státy se musí zbavit extrémů zleva i zprava

KOMENTÁŘ MICHALA PŮRA | Nastávající americký prezident Joe Biden dnes v reakci na útok Trumpových podporovatelů na washingtonský Kapitol zdůraznil, že to, co se děje v hlavním městě USA, není odrazem současných Spojených států. Lze o tom s úspěchem pochybovat. Útok na Kapitol, který by spíše slušel velkému hollywoodskému trháku, je odrazem nejen rozdělené země, ale také země, která dlouho přivírala oči nad nespravedlností a tolerovala chování, které se ve slušné společnosti netoleruje. Je to také projev země, která se nechala svést na cestu laciného populismu.

Není to zase tak dlouho, co jsme sledovali násilné demonstrace z celé řady amerických měst, zejména pak po smrti George Floyda, kterému při zatýkání klečel řadu minut na krku americký policista. Přestože některé protesty byly násilné a trvaly pořádně dlouho, byly opakovaně označovány za pochopitelné, spravedlivé a dokonce mírumilovné i ve chvílích, kdy tomu tak zjevně nebylo. Objevily se také výzvy po zrušení policie. Marné bylo upozorňování některých novinářů, expertů, politiků či akademiků, že je tady ještě druhá Amerika, která nic podobného neschvaluje a cítí se podobným vývojem ohrožena.

Napětí vyvrcholilo v prezidentských volbách. Donald Trump jasně prohrál, ale nezapomínejme, že získal nejvíc hlasů z republikánských kandidátů v historii. Je tu zkrátka Amerika, která je naštvaná a při útoku na Kapitol jsme viděli její nejradikálnější část. Radikální část druhé „demokratické“ Ameriky jsme mohli před pár měsíci sledovat v ulicích Portlandu, Seattlu a mnoha dalších měst.

Možná si ještě pamatujete, jak byl Kapitol obehnaný příslušníky Národní gardy, když kolem něj pochodovali příznivci hnutí Black Lives Matter. Dnešní dění ve Washingtonu bude ještě určitě předmětem řady analýz a pravděpodobně i vyšetřování. Těžko předvídat výsledky, ale pokud jste někdy ve Washingtonu byli, tak víte, že se tam nemůžete procházet úplně nerušeně, natož uvnitř Kapitolu. Skoro to vypadalo, že bezpečnostní složky situaci přinejmenším podcenily, místy i že rovnou „vyklidily pole“.

Určitě si říkáte, že nic takového není možné. Byly to ovšem policejní sbory, které byly v uplynulých měsících označeny za nepřátele státu a bylo voláno po jejich rozpuštění. Těžko si lze představit situaci, kdy budou tvrdě zasahovat proti vlastním příznivcům. Je to jen další symbol rozdělené země.

Úplně samostatnou kapitolou je odcházející prezident. Trump je dobrou ilustrací, že volba populistických lídrů je slepou cestou. Vede jen k většímu chaosu, rozdělení společnosti, což naprosto zastiňuje případné úspěchy. A těch nebylo mnoho. Stejně jako jich není mnoho v dalších zemích, kde voliči dali přednost „silnému lídrovi, který umí mluvit srozumitelným jazykem“. 

Určitě řadu z vás napadlo, že Spojené státy stojí na prahu občanské války. Nemyslím si. Jakkoliv se nám to může zdát neuvěřitelné, USA podobné situace zažily. Stačí si vzpomenout na zatraceně divoký rok 1968. Bidena každopádně nečeká lehké období. Přestože se mnohým může zdát slabý, jeho výhodou je, že patří k umírněnému demokratickému křídlu. Dokáže tak hovořit k demokratům i republikánům. Republikáni se zcela zjevně musí Trumpa zbavit, Biden zase musí na uzdě udržet progresivistické křídlo, které má na současné situaci značný podíl. USA se musí zkrátka zbavit extrémů, republikánského i demokratického.

Zbytek textu je pro předplatitele
sinfin.digital