Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Útok na muslimy: Co nás napadne, ale nesmíme si to myslet. Komentář Karla Steigerwalda

Útok na muslimy: Co nás napadne, ale nesmíme si to myslet. Komentář Karla Steigerwalda

Terorista, tentokrát z druhé strany, zaútočil s vraždícím autem na muslimy před mešitou Finsbury park v Londýně. Ve vzrůstajícím napětí v evropské společnosti se bohužel takové teroristické činy i na straně nemuslimů dají čekat. Zatím za nimi nestojí žádné významnější politické síly, ale i to může přijít.

 
 
 

Muslimové teroristu sami zajali a z pochopitelných důvodů ho chtěli ubít. V tom jim zabránil místní imám Muhammad Mahmúd. Uchránil život teroristy před rozzuřeným davem až do příjezdu policie. Vrah patří zákonu, ne rozzuřenému davu. Za to je třeba vzdát imámovi čest, protože takto to ustanovila naše civilizace.

Ovšem, napadne vás, co vás napadnout nesmí, když občané na ulici v Tel Avivu zastřelí teroristu, cítíme uspokojení, že účinná obrana přece jen existuje. Londýnský bílý terorista bude léta souzen, bude se odvolávat, postupně se stane hrdinou extremistů, něco si odsedí, pak z vězení vyjde, že se hezky choval nebo že stoná. Jeho zločin bude mravně rozcancán v mnohaletých událostech. Podobně se rozcancá jeho vraždění. Tak vypadá dnes naše obrana proti terorismu. Příští teroristy tato sláva vrahů povzbudí.

Neměl imám ponechat na davu, aby si s teroristou poradil rychle? Tak rychle, že by ani neměl čas stát se hrdinou. Zůstal by vrahem zabitým lidmi v sebeobraně. Ostatní vrazi by nemuseli šilhat po nebesích či po aureole lidového mstitele. Věděli by, co jsou zač a co se jim stane. My jsme ovšem korektní a imáma pro jeho takřka evropskou velkodušnost pochválíme. Jenže doma, já i vy, si myslíme to, co si myslet nesmíme.

Další komentáře Karla Steigerwalda z webu Reflex.cz naleznete ZDE.

 

„Prostě končíš!" Jak Babiš zachází se svými lidmi. Komentář Markéty Žižkové

Už za pár hodin bude jasno o tom, jaké složení vlády si představuje designovaný premiér Andrej Babiš. Události, které k tomuto rozzuzlení vedou, zatím nepřinesly žádné velké překvapení. Už delší dobu se spekulovalo o tom, že ministerské křeslo opustí šéfka resortu obrany Karla Šlechtová nebo ministr průmyslu Tomáš Hüner. Příznačný je ovšem způsob, kterým se o svém konci dozvěděli.

Šéfovi hnutí ANO se daří až do poslední chvíle tajit jména ministrů za ANO. Ví je Hrad a pak zřejmě několik Babišových nejbližších. K jejich zveřejnění vyzývali designovaného premiéra i sociální demokraté (kteří by jako koaliční partneři alespoň občas něco rádi věděli), na veřejnost se ale nedostala. Jak opakují členové hnutí stále dokola, své záležitosti si strana umí řešit za zavřenými dveřmi. Prostor pro úniky je minimální. Už kvůli tomu, že sami členové „této firmy“ toho ví jen pomálu a spoléhají na svého šéfa.

Link

Páteční ráno přitom opět ukázalo, jak Babiš ke svým lidem přistupuje. O svém konci v čele resortů se „nechtění“ ministři dozvěděli až dnes. Během telefonátu. A bez vysvětlení. Alespoň tak to popsala médiím Šlechtová. Telefon jí zazvonil v sedm ráno před zasedáním vlády.

4987065:article:true:true:true

O důvodech, proč už s ní Babiš není spokojený, se napsalo mnoho. Osobně jí ale prý nic nevysvětlil. „Pan předseda nic nezdůvodňuje. Prostě mi řekl, že nebudu součástí nového návrhu vlády,“ komentovala to pro média smířeně končící ministryně.

Dnes ráno se Babišovo rozhodnutí dozvěděl i šéf resortu průmyslu a obchodu. Právě okolo Hünera, potažmo obsazení významného ministerstva vedl Babiš se Zemanem spor. Už nyní – ač neznáme přesné jméno nového ministra – panují obavy z toho, jakým směrem Česko povede v důležitých rozhodnutích, jako je dostavba jaderných elektráren.

Link

Kdy se tento člověk i další „nováčci“ o své nominaci od Babiše dozvěděli, je otázka. Také jim zazvonil telefon dnes ráno?

Faktem přitom je, že i ministři, kteří odchází o „své vůli“ a rozhodnutí oznámili už před časem, to nelíčí zrovna v optimistických barvách. Ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán pochopil, že se znelíbil Zemanovi mimo jiné tím, že vydal hackera Jevgenije Nikulina do Spojených států. Kritizuje i poměry v ANO a tvrdí, že jeho názory se od směřování hnutí liší. Jeho odchod z resortu v posledních dnech působí tiše. Příliš nekomunikuje. Nevyjadřuje se ani k otázkám na resort. Nejvíce by se jeho kroky daly přirovnat k vytracení, kdy za sebou jen potichu zavře dveře.

Končící ministr zahraničí Martin Stropnický si zas po letech uvědomil, že politika je vlastně špinavá hra, na kterou nemá nervy.

Link

Když se podíváme na chvilku mimo vládu – třeba na pražský magistrát – tak uvidíme Adrianu Krnáčovou, která se rozčiluje, že ji obklopuje parta neschopných lidí. Zároveň je ale jasné, že k jejímu konci vedlo i to, že ztratila Babišovu podporu.

5017080:article:true:true:true

Zpátky ke kabinetu: už v pátek večer by mělo být jasno v tom, kdo za ANO získá místo v pověstném vládním autobusu. Jedno je ale jisté už teď. Každý jmenovaný bude muset počítat s tím, že přes přátelskou atmosféru na PR fotkách hnutí, ho může kdykoliv potkat krátký telefonát: „Končíš a není ti nic do toho proč“. A to i firemní šéfové svým podřízeným vyjadřují větší porci úcty.

32744