Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Útok, nebo nehoda? Vědci možná rozluštili záhadu, co ničilo sluch amerických diplomatů na Kubě

Útok, nebo nehoda? Vědci možná rozluštili záhadu, co ničilo sluch amerických diplomatů na Kubě

Tým vědců z americké Michiganské univerzity možná odhalil příčinu záhadných akustických incidentů, po nichž si loni a předloni někteří američtí a kanadští diplomaté v Havaně stěžovali na zdravotní potíže. Informoval o tom o víkendu miamský deník El Nuevo Herald. Zvuky mohly být podle vědců vedlejším účinkem neodborné snahy o odposlechy. Nebyly tak cíleným útokem, jak tvrdí americká strana, která kvůli tomu loni výrazně snížila personál své ambasády v Havaně.

„Na konkrétním experimentu jsme demonstrovali, že poškození nemusela být způsobena úmyslně, ale mohla být vedlejším produktem špatně sestaveného tajného zařízení,“ řekl profesor výpočetní techniky Kevin Fu z Michiganské univerzity. Netvrdí však, že Kubánci Američany odposlouchávali. Jeho tým pouze experimentálně potvrdil jedno z možných vysvětlení.

Kauza údajných akutiských útoků se objevila loni, kdy vyšly najevo informace, že už od konce roku 2016 si někteří američtí a kanadští diplomaté či jejich příbuzní stěžovali na zdravotní problémy po velmi krátkém pobytu v Havaně. Do loňského léta se objevilo více než 20 případů, kdy si postižení po pobytu v domech diplomatů či dvou hotelech, nikoli přímo na ambasádě, stěžovali na poškození sluchu, bolesti hlavy, závratě či poruchy spánku. Většina z nich před tím slyšela vysoké šumivé zvuky.

Americká média posléze začala spekulovat o akustických útocích ze strany kubánských tajných služeb či dokonce o otravě jedem či biologickou zbraní. Příčinu obtíží zatím lékaři nevysvětlili, vyloučili ale otravu či virus.

Tým vědců z Michiganské univerzity nyní přišel s vysvětlením, že zvuky, které postižení slyšeli, mohli vzniknout při takzvaném intermodulačním zkreslení ultrazvukových vln. To vzniká působením alespoň dvou signálů s různou frekvencí. Ultrazvuk je lidskému uchu neslyšitelný a v malé míře neškodný. Pokud se ale zkombinují dva signály různých frekvencí, může podle profesora Fu vzniknout slyšitelný zvuk.

Potíže postihly jen některé z osob pobývajících ve stejných místnostech, podle Fua se to dá vysvětlit odlišným věkem či odlišným sluchem.

Ačkoliv se příčina záhadných zvuků a následných zdravotních potíží amerických a kanadských diplomatů dodnes nevysvětlila, Spojené státy už loni na podzim obvinily ze zodpovědnosti Kubu, která odpovědnost odmítla. USA následně omezily svůj personál na své ambasádě v Havaně na minimum.

„Jde o velmi neobvyklý útok, jak víte. Ale věřím, že je za něj zodpovědná Kuba,“ řekl loni v říjnu v reakci na akustickou kauzu americký prezident Donald Trump. Ten už předtím ohlásil znovuzavedení některých sankcí vůči Kubě, které zrušil v rámci oteplování vztahů jeho předchůdce v nejvyšším úřadu Barack Obama. Ten v roce 2015 po půlstoletí obnovil diplomatické vztahy USA s Kubou.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1