Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Užívání rodných čísel u daní není šťastné. Není se ale čeho obávat

Užívání rodných čísel u daní není šťastné. Není se ale čeho obávat
 

Finanční správa reaguje na komentář o údajném dopise nešťastné živnostnice, která se obrátila na redaktora nejmenovaného týdeníku s žádostí o pomoc, a který jí místo pomoci pouze utvrdil v její mylné obavě, stejně jako v domnělém viníkovi – Finanční správě. Domníváme se, že úkolem novináře je informovat, ptát se, analyzovat, zjišťovat skutečnosti a souvislosti, nikoliv rozdmýchávat iracionální emoce, děsy a lži.

Pokud se však nešťastná živnostnice ani dotyčný novinář neměli před utvořením svých závěrů potřebu na Finanční správu obrátit, rádi bychom uvedli skutečnost na pravou míru alespoň dodatečně. Finanční správa nepovažuje užívání rodných čísel jako obecného identifikátoru u daňového identifikačního čísla v případě podnikajících fyzických osob, které jsou plátci DPH, za šťastné, nicméně obavy z jeho zneužití v souvislosti s elektronickou evidencí tržeb nejsou na místě. Podle stanoviska Úřadu pro ochranu osobních údajů platí, že ten, kdo účtenku obdrží, nemůže s takto získaným rodným číslem dále neoprávněně nakládat nebo číslo neoprávněně využívat, neboť by se tím dopustil správního deliktu podle zákona o evidenci obyvatel a rodných číslech.

 Současná konstrukce obecného identifikátoru fyzické osoby je využívána napříč celou veřejnou správou, a to již od počátku 90. let. Hlavním důvodem jeho zavedení bylo využití již existujících evidencí osob, které umožňují sdružování informací z informačních systémů sloužících k rozdílným účelům. Tato úprava přitom nevyplývá z daňového řádu. Ten pouze odkazuje na obecný identifikátor podle zákona o evidenci obyvatel a rodných číslech, který je v gesci Ministerstva vnitra.

Podle zákona o základních registrech bude při vytváření registru obyvatel možné pro jednoznačnou identifikaci fyzické osoby využívat rodné číslo nejdéle do 31. prosince 2025. Poté bude zřejmě zaveden nový obecný identifikátor. Daňový řád při stanovení formátu DIČ přitom počítá i s možností, že obecným identifikátorem fyzické osoby rodné číslo nebude a je tedy připraven na budoucí vývoj v legislativě. Finanční správa nyní uvažuje o tom, že navrhne zavést bezvýznamový identifikátor vlastní nebo obecný. Již v minulosti byla ze strany Ministerstva vnitra, resp. veřejné správy jako celku, několikrát zvažována změna v této oblasti, vždy však zůstalo u toho, že se i nadále budou v blízké době používat obecné identifikátory platné v České republice, na kterých je dosud postavena většina evidencí správních orgánů.

Pro jakékoli změny ovšem platí, že je lze realizovat nejdříve v důsledku právních předpisů připravených budoucí vládou při zachování rozumné legisvakanční doby, neboť se jedná o změnu, která bude představovat výrazný zásah do informačních systémů veřejné správy. Jedná se o složitou záležitost, která má vazbu na více právních předpisů, a proto nesmí být její řešení „šito horkou jehlou“, ale musí být naopak podrobeno důkladné diskuzi a řádně připraveno.

Autorka je mluvčí Finanční správy

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1