KOMENTÁŘ MARKA KERLESE | Způsob, jakým se jednotlivé státy postavily k řešení koronavirové pandemie, rozdělil svět, dnes už zcela zřetelně, na dvě různé části. V jedné, do které spadá i Česko, zemřely na covid už statisíce lidí, ve druhé je počet infekcí i obětí nákazy řádově nižší. Tohle nové rozdělení světa podle základního přístupu k životu ale může mít do budoucna dalekosáhlé důsledky.
O tom, jak covid rozdělil svět, svědčí jednoduchá a těžko zpochybnitelná statistika. Podle serveru worldometer (aktualizace z pátečního dopoledne) jsou v první padesátce zemí s nejvyšším počtem úmrtí na covid takřka výhradně země takzvané euro-americké zóny. První stát mimo tuto zónu, Írán, figuruje až na 27. místě, vedle něj se ještě do první padesátky vešly na 34. příčce například Jihoafrická republika a 41. Izrael. To jsou ale výjimky.
Pohled na tabulku prokazuje, že covidová pandemie (v počtu úmrtí) je zcela jednoznačně hlavně problémem Evropy a Ameriky, zbytek světa s covidem zdaleka tak velké problémy nemá. V USA už zemřelo 248 tisíc lidí (v absolutních počtech nejvíc na světě), v Brazílii 164 tisíc, zatímco stomilionový Vietnam eviduje jen 35 mrtvých, Japonsko 1854 a Jižní Korea 487. Pro srovnání: v Česku zemřelo už takřka šest tisíc osob.
