V boji proti „hate speech“ je tou nejlepší zbraní trénink. Promoření jsme už dost, teď ještě tu imunitu

KOMENTÁŘ MARTINA MALÉHO | Že je internet plný nenávistných a jinak pitomých keců? Ano, je to tak. Můžeme s tím něco dělat? Ano, můžeme.

Naše matky v sedmdesátých a osmdesátých letech byly snad první generací, která začala úzkostlivě, až obsedantně, dbát na čistotu. Ne že se věci umyly. Dezinfikovaly se! Trend byl jasný a reklamy v 90. letech ho potvrzovaly: jediná bakterie nesmí zůstat, jinak vaše děti dostanou hrozné choroby a budou z nich celoživotní chcípáčci.

Zdálo se to být logické: nejsou bakterie - nejsou nemoci! Jenže pak do toho začaly házet vidle různé medicínské zprávy, a nakonec se ukázalo, že dítě, vyrůstající v lehce ušmudlaném prostředí, má lepší imunitu, zatímco skleníkové květinky, vyrostlé v aseptickém prostředí, trpí na různé alergie a jiné imunitní obtíže. Asi nikdo nebude tvrdit, že je třeba děti obden škrábat rezavými hřebíky. To je pitomost, ale určitý „trénink“ imunitního systému asi není od věci. Na některé nemoci nás natrénuje očkování, ale co ty ostatní?

Stejně tak psychologové říkají, že pro dítě je důležité v dospívání zažít neúspěch či pocit odmítnutí. Dokud je v bezpečném prostředí a nehrozí reálné nebezpečí. Bez toho se nenaučí, jak takové situace emočně zvládnout. Jak si poradit s tím, že něco nevyšlo, že nebylo nejlepší, že prohrálo, že ho někde nechtějí, že mu někde nadávají…

Sem musím dát, ze zkušenosti, upozornění pro čtenáře, kteří vidí svět černo-bíle: nenabádám k jakémukoli týrání dětí! Já vím, že to v textu stejně uvidí, ale pro klid duše...

Zvládání prohry naučí třeba sport nebo společenské hry. Proto žasnu kdykoli, když slyším o tom, jak by se měly hry změnit, aby vyhráli všichni, protože každý má přeci právo zažít úspěch! To je v pořádku, jen by to nemělo vést k extrému, že se neúspěch úplně odstraní, i kdyby kvůli tomu mělo padnout Člověče, nezlob se...

Společnost se musí neustále trénovat na bacily, viry nebo neúspěch, ale měla by se trénovat i na „debilní kecy“. Zcela vážně. Když budeme svět kolem sebe neustále omývat verbální dezinfekcí proti nenávistným, pitomým, agresivním a jiným nepříjemným projevům, docílíme tím ne toho, že svět bude „lepší místo pro všechny“, ale že se někteří ještě víc zavřou do sluníčkových skleníků pozitivních myšlenek a odnaučí se zvládat setkání s projevy „kretenismu“...

Pitomost totiž není výmyslem ani výsadou internetu. Říká se, že rozdíl mezi dobou internetovou a předinternetovou je ten, že „před internetem věděli, že jsi pitomec, jen u vás v hospodě“. To se nezměnilo. Pitomců je stále stejně jako chytráků, navíc proti iracionálnímu jednání („dělání pitomostí“) neochrání sebevyšší inteligence nikoho. Rozdíl je v tom, že pitomost jednotlivce je díky on-line šíření dostupná komukoli, a tak máme dojem, že jí je mnohem víc. Není to tak, jen se líp šíří. A to je to, co se jako společnost musíme naučit zpracovat a zvládat.

Na zvládání lokální pitomosti jsme docela trénovaní. Však kdo nikdy nezažil blba v práci, v sousedství, v hospodě nebo v zahrádkářské organizaci, že? První setkání nás vykolejí, druhé udiví, třetí ujistí a při čtvrtém už všichni víme, jak jsou karty rozdané, a necháme blba, aby se v tom plácal a neškodil. Jenže na internetu je jich zdánlivě moc a na jednoho člověka je to docela nálož. Co s tím?

Tak samozřejmě, máme tu aktivistickou levici, která má po ruce, jako vždy, vysvětlení a jednoduchý recept: Může za to pravice, respektive kapitalismus, a je to potřeba zakázat, regulovat a trestat! Takže když se dozvíte, že vypnutí serverů sociální síti Parler tlačilo sdružení „Amazon Employees For Climate Justice“, nebudete se už divit. „Sdružení zaměstnanců pro klimatickou spravedlnost“, to zní velmi progresivně. Podobně jako „Coalition for a Safer Web“. Ta pro změnu zaměřila pozornost na komunikační nástroj Telegram a tvrdí, že se přes tento komunikační nástroj šíří nenávistný „white supremacists, neo-Nazis, and other hateful content“. Hodlá proto žalovat kdejakou bohatou korporaci, aby docílila stažení aplikace.

Ovšemže přispěchá nějaký neextremistický komentátor se zdůvodněním, že „to je extrém“, ale že „se jistě shodneme na tom, že by se některé věci měly regulovat, kontrolovat, zakázat“, protože „přeci nechceme, aby byl internet plný urážek a nenávisti!“

A víte vy co? Já si tím přestávám být jistý. Když vidím, jak jsou lidé z mého názorového spektra autenticky otřeseni tím, co vidí, když nahlédnou do jiné bubliny, jak to nedokážou zpracovat, prožít a vyrovnat se s tím, tak si čím dál častěji říkám: „To máte z toho, že nechodíte do diskusí na Novinky a nečumíte na Výměnu manželek!“ 

To je samozřejmě nadsázka, ale zcela racionálně vzato: pitomci nezmizí, mají na internet přístup, tak tam budou, a ze všech možných řešení je, jako vždy, nejlepší to, že se je naučíme zvládat. 

Organizovaný boj proti „hate speech“, „nenávistným projevům“ a pitomosti vůbec je odsouzený k neúspěchu. Jako každý institucionální boj proti zlořádům bude drahý, bude nekonečný, napáchá spoustu vedlejších škod, zato bude naprosto neúčinný. Cynicky se chce dodat: … a přesně proto ho budou mít politici a aktivisti v takové oblibě!

Cynismus stranou: co dělat? Ze zkušenosti se ukazuje, že šíření protivností nelze zastavit ani zakázat a že nejlepší cesta, jak snížit dopady toho všeho, je imunizace. Pokud chcete, tak „promoření“. Jak psal Jaroslav Hašek: „Dobře vychovaný člověk může číst všechno!“

Ano, je to nepříjemné, protivné, úmorné a nechutné. Ale co chcete: díváte se do stoky. Všechny ty xenofobní řeči, rasismus všedního dne, machožvásty, nenávist k těm i oněm, primitivismus, křupanství, vychcánkovství, adorace Hitlera, adorace Stalina, adorace bolševiků, plochá Země, antivaxx, nebo Sdružení za klimatickou spravedlnost, všechno to tam je, nezmizí to a vy se musíte naučit, jak to v sobě zpracovat.

Neříkám, abyste to ignorovali, trpěli, nebo snad podporovali, to vůbec ne. Dál to ve svém okolí potírejte - však před svým domem taky zametáte chodník, ne? Jen prosím nečekejte, že vám někdo projevy pitomosti odstraní z dohledu, a hlavně nikomu takovou pravomoc nesvěřujte! Nechte si ji ve svých rukou a používejte ji. Pomozte těm, co to nezvládají, podpořte je v boji proti pitomosti, podržte je, když zakolísají - to je to nejlepší, co můžete za sebe udělat.

Naučte se to zvládat a pomozte s tím ostatním. Pitomost nelze vymýtit, ale lze vytrénovat vlastní mentální imunitní systém, aby ji zvládnul. Čím víc lidí dokáže před pitomostí ne zavřít oči, ale racionálně ji zpracovat a odmítnout, tím líp. Jedině tak pitomost ztratí svou sílu a vliv na společnost.

A teď běžte a přečtěte si komentáře na internetu!

SDÍLET
sinfin.digital