KOMENTÁŘ MICHALA PŮRA | Kauza nákupu antigenních testů pro školáky se zaměřuje především na dění kolem vítěze tendru či na firmu, která neuspěla. INFO.CZ se pokusilo události zrekonstruovat – spíše než netransparentní vlastnictví společnosti Tardigrad International Consulting, která měla testy dodat, stojí za pozornost neuvěřitelný alibismus jednotlivých státních institucí, na který samozřejmě doplatí školáci a jejich rodiče.
Když se poprvé otázka testů objevila na zasedání vlády, premiér Andrej Babiš byl podle důvěryhodných zdrojů INFO.CZ proti tomu, aby testy nakupovalo ministerstvo zdravotnictví. Úředníci ministerstva už v minulosti prokázali, že nákupy jim příliš nejdou a ministr zdravotnictví Jan Blatný navíc nechtěl, aby musel něco podobného řešit.
Šéf hnutí ANO tak upřednostnil Správu státních hmotných rezerv (SSHR), která Česko mimo jiné zásobovala zdravotnickými pomůckami a ochranným materiálem. Tento postup rovněž podpořilo ministerstvo školství, jehož úředníci se k nákupu testů také neměli.
„Věcně, procesně i legislativně je použití a nákup antigenních testů pro školy shodný s nákupem a distribucí antigenních testů/vakcín pro domovy seniorů apod. tj. doporučujeme volit obdobný postup!“ uvedla SSHR v emailové reakci na návrh ministerstva školství, kterou má INFO.CZ k dispozici. Státní správa hmotných rezerv přitom dlouze vysvětluje, proč nemůže testy nakoupit. Mimo jiné proto, že podle zákona má nakupovat především do zásoby.
Situace tak nakonec dopadla velmi podobně jako na jaře, kdy většinu zdravotnického materiálu muselo obstarat ministerstvo vnitra. Premiér ve shodě s ostatními rozhodl, že testy nakoupí vnitro a ministerstvo zdravotnictví mu dodá seznam firem, které pro takový účel připadají v úvahu. Tak se i stalo a Blatného úřad připravil seznam 10 společností, vnitro je oslovilo a devět z nich poslalo nabídku.
Celkem tři firmy označila za riziko Bezpečnostní informační služba a ÚZSI. Podle informací INFO.CZ šlo kromě mediálně propíraného Chironaxu i o společnosti Quickseal International a poněkud překvapivě mezinárodní Abbot. Důvody, proč se tak stalo, nejsou známé. Nabídka dalších třech firem byla označena za předraženou, další dvě nesplnily jiné podmínky, a nakonec zbyl Tardigrad International Consulting.
Některá média už před časem upozorňovala, že Chironax byl při snaze o získání zakázky velmi aktivní. To potvrzují i zdroje INFO.CZ. „Bylo to velmi nepříjemné. Nejdřív volali premiérovi, pak volali Hamáčkovi a celé řadě dalších úředníků,“ řekl vysoce postavený zdroj, který si nepřál být jmenován. Situace zašla tak daleko, že jedna z členek výběrové komise podala trestní oznámení, protože na ni jedna ze společností údajně vyvíjela nestandardní nátlak. I z oznámení Hamáčka na Twitteru je zjevné, že podezření padá na Chironax.
Není bez zajímavosti, že netransparentní vlastnictví Tardigardu se probírá zrovna nyní, přestože firma v minulosti se státem spolupracovala. Byla mimo jiné součástí české expozice třeba na veletrhu ve Frankfurtu. Není to tedy tak, že ji nikdo nezná a jde o prázdnou schránku. Zaplaceno za dodávky testů měla navíc dostat až po jejich dodání, přičemž zaměstnanci ministerstva vnitra údajně ověřovali její kontakty v Číně a také, zda má všechny licence nutné pro tamní trh. Vše splnila. Nic zvláštního není ani na vybraných testech Lepu, které s úspěchem používá například Rakousko.
Zarážející tak je především alibismus jednotlivých státních institucí. Rodiče školáků asi příliš nepotěší, že k nákupu testů se zády postavily ministerstvo zdravotnictví, ministerstvo školství a v neposlední řadě i Správa státních hmotných rezerv. Testy podle informací INFO.CZ navíc stejně za týden dorazí a po celé kauze tak zůstane především pachuť, že žijeme ve státě, kde jen málokdo je schopen převzít odpovědnost za cokoliv. Neobměkčí je ani osudy školáků či sebemenší pozitivní posun v současném covidovém marasmu. Informační a mediální souboj mezi Tardigradem a Chironaxem je navíc zjevně jen mediální mlhou.
(AKTUALIZACE 22. 2., 20:07: Vicepremiér Jan Hamáček po jednání vlády uvedl, že kabinet zakázku nezměnil ani nezrušil, jak Babiš původně požadoval)
