Vinš: S rouškami a WHO je to jinak, než se psalo v médiích | info.cz

Články odjinud

Vinš: S rouškami a WHO je to jinak, než se psalo v médiích

KOMENTÁŘ PETRA JANA VINŠE | „Světová zdravotnická organizace nedoporučuje nošení roušek,“ objevilo se včera v titulcích různých médií. Bohužel novinářská zkratka tady zapůsobila velmi kontraproduktivně až nezodpovědně, když nedává tuto zprávu v jejím celkovém kontextu. Pojďme se tedy přesně podívat na to, co WHO na tiskovém brífinku 30. března vlastně řekla.

Prvně kontext toho prohlášení – bylo to na tiskové konferenci v odpovědi na novinářskou otázku ohledně povinného nošení masek do obchodu v Rakousku v souvislosti s tím, že masek není dostatek. Na tuto otázku Michael Ryan z WHO tedy reagoval.

Zopakoval to, co WHO říká od začátku, tedy že roušku by měl nosit ten, kdo může nakazit ostatní. WHO bojuje – zcela správně – proti chybnému přesvědčení, že rouška nějak výrazně chrání nositele. Tohle je základní teze, od které se všechno ostatní odvíjí, tak ji mějme na paměti. Druhá teze je, že ochranné prostředky by měli mít v první řadě ti, kdo se starají o nemocné, ať už v rodinách nebo ve zdravotnictví, tedy i roušky, nemají-li nic lepšího, protože všechno je lepší než nic.

Ryan následně říká, že aktivně nedoporučují masivní nošení masek zdravými lidmi (tj. neříkají, že by to státy měly zavést), protože nemají zatím tvrdá data o tom, že by to mělo výrazný účinek. Zároveň říká, že to ale v žádném případě nekritizují (tj. nemluví proti tomu tam, kde to zavedeno je) a že takové nošení masek má pozitivní psychologický a společenský efekt. Nicméně v situaci, kdy je globální nedostatek těchto ochranných prostředků (z kontextu je zřejmé, že se mluví o zdravotnických rouškách, PPE, které se musí nakupovat) je podle něj podstatné, aby je v první řadě dostali ti, kdo je potřebují nejvíc, spíše než obecná a zdravá populace, která je nepotřebuje tolik.

Shrnuto a podtrženo: a) Ochranné prostředky, kterých je nedostatek, patří především těm, kteří je potřebují nejvíc b) Rouška primárně nechrání nositele, ale lidi kolem něj c) U masového nošení roušek i zdravými zatím nejsou data na to, aby se to mohlo plošně doporučit, zejména vzhledem k prvnímu bodu.

Ryanovo vyjádření tedy ŽÁDNÝM způsobem nemluví proti tomu, co máme aktuálně v ČR – kdy díky obdivuhodnému vzepětí lidí většina populace má roušky vlastní výroby, které nijak neubírají z nedostatkových zásob (lepších) ochranných pomůcek pro zdravotníky a další více ohrožené osoby. Vzhledem k tomu, že člověk je nakažlivý několik dní před propuknutím příznaků, může být každý zdravý preventivně považován za potenciálně nakaženého a měl by chránit lidi kolem sebe. Relevantní je samozřejmě ten argument, že nošení roušky by nemělo vyvolávat falešný pocit bezpečí, ve smyslu, že si nebudu mýt ruce, protože mám přece roušku. Mám ale dojem, že s tím aktuálně velký problém nemáme.

Jestliže tedy někdo v našich médiích na základě tiskovky pustí titulek ve stylu „Nošení roušek je k ničemu, tvrdí WHO. V Česku jsou povinné,“ jako to udělal třeba Blesk, tak je to podle mého názoru nejen hloupost, ale i hrubá nezodpovědnost a velmi špatná práce se zdrojem, na hranici dezinformace.

Argumentaci tím, že nejsou zatím k dispozici vědecky průkazná data pro masivní nošení roušek (což neznamená, že by byla data proti němu), velmi pěkně shrnuje prof. K. K. Cheng citovaný v komentáři vědeckého časopisu Science: „Představte si, že jedete metrem v New Yorku v ranní dopravní špičce. Pokud by všichni měli nasazené roušky, jsem si jistý, že by to omezilo přenos nemoci. Nechtějte po mně ale klinické testy, že to funguje.“

Text vyšel původně na webu Konzervativní noviny. Publikujeme ho se souhlasem redakce.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud