Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

“Vládu národní hanby” nelze tolerovat. Komentář Pavla Bělobrádka

“Vládu národní hanby” nelze tolerovat. Komentář Pavla Bělobrádka

Zítra bude žádat o důvěru vláda, která drží dva smutné primáty. Poprvé od listopadu 1989 se k moci v republice vracejí komunisté a poprvé povede kabinet trestně stíhaný člověk. Už toto jsou pro KDU-ČSL nepřekonatelné překážky, aby tuto vládu jakkoli podpořila. Kabinet má navíc řadu dalších vážných problémů.

Mohli jsme mít demokratický většinový kabinet bez komunistů. Ale Babiš řekl NE! Na tuto “vládu národní hanby” navíc občané museli čekat devět měsíců od voleb. Kdo nese vinu na tomto neblahém vývoji? Miloš Zeman, který dvakrát jmenoval trestně stíhaného premiéra a nedal mu ani podmínku získat většinovou podporu demokratických poslanců, což u jiných vyžadoval – nejedná tedy dle principu, ale účelově. Andrej Babiš, který nestál o podporu demokratických stran a přednostně jednal a systematicky hlasoval s SPD a KSČM. Nakonec místo SPD přibral ČSSD, a to zjevně jen proto, že SPD byla naprosto nepřijatelná v zahraničí.

Není pravda, že ostatní strany s ANO nebyly ochotny vládnout. Andrej Babiš dokonce dostal velkorysou nabídku, že vláda bude bez předsedů koaličních stran, čímž by se vyřešil jeho problém se stíháním. My jsme byli ochotni jednat o vládě za dvou srozumitelných podmínek: že v ní nebudou trestně stíhané osoby a že nebude nijak záviset na hlasech KSČM a SPD. Andrej Babiš s námi ale o těchto podmínkách ani nezkusil jednat. Přitom KDU-ČSL jako jedna z mála před volbami nevylučovala jednat o vládě s ANO. Právě proto, abychom dotlačili ANO 2011 k normálnímu vládnutí. Bohužel, on od počátku preferoval KSČM…

Pokryteckou nehorázností je, že ministři odvolávají podřízené za pouhé podezření, ale nevadí jim obvinění z podvodu u premiéra. Při sestavování vlády se zkrátka prolomila stavidla elementární spravedlnosti, zodpovědnosti a studu. Přičemž jednu ostudu Andrej Babiš přebíjí ještě větší ostudou, když místo Malé, podezřelé plagiátorství, chtěl resort spravedlnosti coby trestně stíhaná osoba vést sám. Dobrou zprávou je, že po masivním odporu veřejnosti si to rozmyslel. Po rezignaci Malé tak v krátké době občanská společnost dosáhla dalšího úspěchu. Je třeba se nedat a proti zlu se ozvat. Má to smysl.

Ostudou jsou i tance kolem ministra zahraničí. Osobně Miroslava Pocheho neznám. Ale měl být prostě jmenován. Vrcholem nestydatosti je Babišova výzva Pochemu, aby byl „státotvorný“ a neblokoval vznik vlády. Že to říká právě on…

Ústava mluví jasně: vládu sestavuje premiér, ne prezident. Mám za to, že kdyby předseda vlády podal kompetenční žalobu k Ústavnímu soudu, vyhrál by. Bohužel, Andrej Babiš se raději coby premiér ponižuje před prezidentem a pošlapává přitom ústavní principy. Touha vládnout je silnější, než úcta k republice. Dokonce silnější, než vlastní sebeúcta, silnější než stud. Demokracie však není dohadování koňských handlířů.

Přivedení komunistů k moci, stíhaný premiér, nerespektování ústavy… Tato vláda nás táhne směrem k banánovým a orientálním republikám. Jak chce úspěšně vyjednávat třeba o chystaném rozpočtu EU na dalších šest let? Z osobního jednání s unijními špičkami mohu potvrdit, že Českou republiku to katastrofálně hendikepuje. A to kabinet teprve začíná. Čeho se ještě od “vlády národní hanby” dočkáme?

 

„Prostě končíš!" Jak Babiš zachází se svými lidmi. Komentář Markéty Žižkové

Už za pár hodin bude jasno o tom, jaké složení vlády si představuje designovaný premiér Andrej Babiš. Události, které k tomuto rozzuzlení vedou, zatím nepřinesly žádné velké překvapení. Už delší dobu se spekulovalo o tom, že ministerské křeslo opustí šéfka resortu obrany Karla Šlechtová nebo ministr průmyslu Tomáš Hüner. Příznačný je ovšem způsob, kterým se o svém konci dozvěděli.

Šéfovi hnutí ANO se daří až do poslední chvíle tajit jména ministrů za ANO. Ví je Hrad a pak zřejmě několik Babišových nejbližších. K jejich zveřejnění vyzývali designovaného premiéra i sociální demokraté (kteří by jako koaliční partneři alespoň občas něco rádi věděli), na veřejnost se ale nedostala. Jak opakují členové hnutí stále dokola, své záležitosti si strana umí řešit za zavřenými dveřmi. Prostor pro úniky je minimální. Už kvůli tomu, že sami členové „této firmy“ toho ví jen pomálu a spoléhají na svého šéfa.

Link

Páteční ráno přitom opět ukázalo, jak Babiš ke svým lidem přistupuje. O svém konci v čele resortů se „nechtění“ ministři dozvěděli až dnes. Během telefonátu. A bez vysvětlení. Alespoň tak to popsala médiím Šlechtová. Telefon jí zazvonil v sedm ráno před zasedáním vlády.

4987065:article:true:true:true

O důvodech, proč už s ní Babiš není spokojený, se napsalo mnoho. Osobně jí ale prý nic nevysvětlil. „Pan předseda nic nezdůvodňuje. Prostě mi řekl, že nebudu součástí nového návrhu vlády,“ komentovala to pro média smířeně končící ministryně.

Dnes ráno se Babišovo rozhodnutí dozvěděl i šéf resortu průmyslu a obchodu. Právě okolo Hünera, potažmo obsazení významného ministerstva vedl Babiš se Zemanem spor. Už nyní – ač neznáme přesné jméno nového ministra – panují obavy z toho, jakým směrem Česko povede v důležitých rozhodnutích, jako je dostavba jaderných elektráren.

Link

Kdy se tento člověk i další „nováčci“ o své nominaci od Babiše dozvěděli, je otázka. Také jim zazvonil telefon dnes ráno?

Faktem přitom je, že i ministři, kteří odchází o „své vůli“ a rozhodnutí oznámili už před časem, to nelíčí zrovna v optimistických barvách. Ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán pochopil, že se znelíbil Zemanovi mimo jiné tím, že vydal hackera Jevgenije Nikulina do Spojených států. Kritizuje i poměry v ANO a tvrdí, že jeho názory se od směřování hnutí liší. Jeho odchod z resortu v posledních dnech působí tiše. Příliš nekomunikuje. Nevyjadřuje se ani k otázkám na resort. Nejvíce by se jeho kroky daly přirovnat k vytracení, kdy za sebou jen potichu zavře dveře.

Končící ministr zahraničí Martin Stropnický si zas po letech uvědomil, že politika je vlastně špinavá hra, na kterou nemá nervy.

Link

Když se podíváme na chvilku mimo vládu – třeba na pražský magistrát – tak uvidíme Adrianu Krnáčovou, která se rozčiluje, že ji obklopuje parta neschopných lidí. Zároveň je ale jasné, že k jejímu konci vedlo i to, že ztratila Babišovu podporu.

5017080:article:true:true:true

Zpátky ke kabinetu: už v pátek večer by mělo být jasno v tom, kdo za ANO získá místo v pověstném vládním autobusu. Jedno je ale jisté už teď. Každý jmenovaný bude muset počítat s tím, že přes přátelskou atmosféru na PR fotkách hnutí, ho může kdykoliv potkat krátký telefonát: „Končíš a není ti nic do toho proč“. A to i firemní šéfové svým podřízeným vyjadřují větší porci úcty.

32744