Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Vocaď pocaď Petra Holce: Akčnější a bojovnější hymna? Jeden velký průšvih, podle očekávání

720p360p

Olympijské výbory jsou poslední dobou známé hlavně díky korupci, dopingu nebo zločinně předraženým hrám v režii diktátorů a autokratů. Takže když teď vyšlo najevo, že se Český olympijský výbor kromě toho zabývá i změnou české státní hymny, aby podle jeho šéfa Jiřího Kejvala byla akčnější, bojovnější a i naše sportovce motivovala k lepšímu výkonu, nemohlo to skončit jinak než velkým průšvihem.

A taky že jo. Svěřte státní hymnu olympijskému výboru a skončíte se songem á la čínsko-ruského sportiště pro miliardu lidí. Což se v hudební terminologii zhruba blíží libozvučnosti Eurovize, jak teď ukázaly i nové verze hymny v režii skladatele Miloše Boka. Nejsem muzikolog, a proto se omezím spíš na legislativní zhodnocení jeho díla: pokud kdokoliv zachází s melodií, textem nebo aranží hymny nevhodným způsobem, dopouští se podle zákona přestupku a může dostat pokutu až 30 000 korun…

Ano, Kejval má pravdu, že naše hymna není úplně akční. Kdyby si ji na startu pustila do uší Ester Ledecká, nejspíš usne hned v první brance. Poslechněte si třeba zpěvnou italskou hymnu a chce se vám hrát fotbal. Zaposlouchejte se do té francouzské a hned si oblečete uniformu a někoho napadnete, jako vojenský pochod ji totiž složil armádní důstojník a zpívá se v ní o krvi nepřátel. To my, známé holubice bojující nejvíc ze všeho za volanty aut na silnicích, si místo toho pějeme o jarním květu!

Kde domov můj ve vás spíš než chuť bojovat zažehne svým rozvláčným melodickým patosem typicky slovanský žal z odvěkého germánského útlaku, který dnes naši lyrickou duši nejvíc trápí neněmeckými platy, urgentní potřebou vlastnit aspoň ojeté německé auto a taky tím, že i náš národní úspěch škodovky zůstává i dnes vlastně německý. Scheisse! Tohle ošklivé germánské slovo v naší hymně samozřejmě neuslyšíte, svůj bol v ní léčíme vznešenějšími slovy o „zemském ráji“.

I ten se ale teď znovu zdá nedostatečný některým spoluobčanům z Moravy, jak už to bývá. I oni se zaposlouchali do Bokova patetického kýče připomínajícího společné dílo Kabátů a filharmonie a zjistili, že naší hymně chybí i slova o Moravě. A i oni poslali Českému olympijskému výboru – komu jinému taky, když jde o hymnu - svou verzi státní hymny. Podle spolků Moravské srdce a Moravské zemské hnutí by na první „českou“ sloku naší hymny proto měla navázat první sloka slavnostní moravské písně Moravo, Moravo.

Podle Ondřeje Hýska z Moravského zemského hnutí prý Moravané a Slezané dál odmítají lhát, že bydlí v sousedních Čechách. Těžko říct. Nejen poslední čeští premiéři Mirek Topolánek, Petr Nečas nebo Bohuslav Sobotka pocházeli z Moravy, a přesto v „sousedních“ Čechách rádi bydleli a my si od nich – méně rádi - nechali vládnout. A dokonce i my, nenávidění Pražáci, jsme museli spolknout snad nejhorší potupu, když se primátorem Prahy stal díky TOP 09 olomoucký tanečník Tomáš Hudeček!

Ten sice naštěstí záhy padl, moravský přízvuk ale z Prahy nezmizel. Spíš naopak: všude v metropoli ho slyšíte pořád víc: od studentů, prodavaček, číšníků i manažerek a manažerů. Vůbec nepochybuju o tom, že všichni stále milují rodnou Moravu a někde pod postelí mají složený kroj, nejradši ale stejně žijí v „sousední“ Praze; jsou tu práce i peníze. Druhá sloka české hymny s přidanou moravskou částí by proto mohla znít nějak takhle: „Moravo, Moravo, tys nejlepší ze všeho, žít ale stejně musím v Praze, protože je tam blaze“.

Ano, ten text není úplně nejlyričtější, nejsem žádný Fráňa Šrámek. Berte to jen jako můj skromný návrh pro Český olympijský výbor, z nějž se teď stává něco na způsob Českého symfonického orchestru. Ostatně právě sportovci mívají k hezkým melodiím i lyrickým slovům hodně blízko, jak víme nejen díky hokejistům nebo fotbalistům. Jsem si jistý, že do moravské sloky přidají i něco o „srdíčku“ a „štěstíčku“.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1