Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Vocaď Pocaď Petra Holce: Nezírej na mě, nebo tě udám!

Vocaď Pocaď Petra Holce: Nezírej na mě, nebo tě udám!

Tak rychle došlo na to, na co dojít muselo. Poté, co se i díky kampani MeToo stali i z předních amerických herců a producentů sexuální predátoři, co loví nevinné herečky i další ženy, přišla společnost Netflix s nápravným opatřením. „Cvičení proti harašení“, na které je prý firma „hrdá“, zakazuje členům jejich filmových štábů, aby na sebe vrhali pohledy delší než pět sekund. Wow!

I v pionýru jsme kdysi měli povolených šest vteřin. Jen jsme v létě na táboře nesměli do jednoho spacáku s holkami. Ano, jistě: jde o Ameriku, zemi extrémů; Bůh, kvéry, porno, puritáni, nechutně bohatí i chudí, ti všichni tu žijí vedle sebe a občas jim z toho trochu hrábne. Amerika vždy reaguje na extrémní věci extrémně, což nikdy nedopadá dobře. Prohibice, Vietnam, Irák i další, ve všech těchhle věcech byla medicína ještě horší než nemoc. Americký prezident přísahá na bibli a pak si v práci hraje s někým jako Monica Lewinsky. Nebo se rovnou jmenuje Donald Trump a chlubí se osaháváním žen.

Ne, nechodím po městě s rozepnutým poklopcem a nedělám ženám neslušné návrhy. Pořádek musí být. Nejen herec Kevin Spacey to samozřejmě nejspíš přehnal, když během své práce a taky díky vlastnímu vlivu údajně sexuálně lovil všechno, co mu přišlo pod ruku. Řekněme, že se choval až moc bohémsky i na jinak bohémské prostředí. A mocný filmový producent Harvey Weinstein vždy vypadal jako horší postavy z Farga i dalších jeho temných filmů. Takže kdo se teď může divit, že se tak i choval a že i on skončil s reputací Spaceyho?

Netflix to ale zřejmě přehnal i na Ameriku, kde mnozí uctívají státní či firemní autoritu podobně jako kdysi v komunismu, jen u toho bývají líp oblečení. Firma totiž kromě zírání, které je nově oficiálně „nechutné“, zakazuje i delší objímání a flirtování. A kdo se ho dopouští, toho mají kolegové prostě v rámci kolegiality bonznout. I to se nápadně podobá totalitnímu bonzáctví, jak o něm psal nejen Milan Kundera. Mnozí zaměstnanci Netlixu, kteří zatím na rozdíl od vedení firmy zůstávají příčetní, si proto z nového firemního kódu dělají spíš legraci: zírají na sebe, počítají při tom do pěti a pak se odvrátí.

MeToo samozřejmě zasáhlo i do Česka, kde se jako obvykle zvrhlo do ironie a parodie. „Když se někdo slušným, korektním a zajímavým způsobem dvoří ženě, tak se rozhodně bát nemusí. Bát by se měl ten, kdo ono dvoření obejde a spolehne se na to, že má nějaký jiný prostředek, třeba moc určovat výši platu či ovlivnit kariéru,“ vysvětlila v Respektu policejní psycholožka Ludmila Čírtková. Jistě: jenže mnozí muži dvoření neobcházejí; jen se prostě dvoří s vědomím své nadřízenosti a čekají proto, že neskončí jen u dvoření.

A pravda, mnohé nejen sekretářky s tím nemají žádný problém a na oplátku čekají, že pak už nebudou jen sekretářky. Nic není zadarmo. Problém většinou nastává, když sekretářky zůstanou: sex se mění ve znásilnění. Navíc je ironie, že MeToo přichází právě z amerického showbyznysu. Právě Hollywood kdysi stvořil roli pohledné blonďaté podřízené, co tak ráda flirtuje s šéfem. Muži i ženy tyhle role hráli, protože jim to přišlo normální. Ze života, napsal by filmový kritik.

Nejen Madonna se kdysi veřejně svěřila, že svůj očividný hlasový deficit v začátku kariéry kompenzovala u jistého šéfa gramofirmy očividným přebytkem jiných věcí. Nelituje toho. „Zločin vytvoří neblahé tajemství mezi pachatelem a obětí. Toto tajemství lze prolomit tím, že oběť přestane mlčet,“ řekla taky Čírtková. Proč ne. Záleží ale i na „neblahém tajemství“ a také na tom, proč údajná oběť přestane mlčet.

Pokud je neblahým tajemstvím fakt, že žena použije své ženství pro kariérní postup a pak přestane mlčet, aby se dotyčnému muži pomstila za kariérní nepostup, případně si jen ulevila, pak máme vážný problém. A vůbec z vás soud hned nemusí udělat dalšího Bohumila Kulinského, co své sekretářky v rámci práce zneužívá jako zmíněný padlý sbormistr sboristky. Bohatě stačí jen obvinění a je z vás navždy Wienstein, jen bez peněz.

A mimochodem: jsme v Česku, vlasti „pánů herců“, kteří nám v TV tak rádi vyprávějí veselé historky z natáčení. K těm nejlepším obvykle patří i ty o tom, jak se nějaký herec zakoukal při natáčení do herečky. Nebo v poslední době přesněji: jak se nějaký starší herec s lepším honorářem zakoukal do nějaké mladší herečky s horším honorářem a skončilo to dítětem. Vsadím se, že na sebe nejen na placu zírali déle než pět sekund. Jak nechutné!    

 

 

„Prostě končíš!" Jak Babiš zachází se svými lidmi. Komentář Markéty Žižkové

Už za pár hodin bude jasno o tom, jaké složení vlády si představuje designovaný premiér Andrej Babiš. Události, které k tomuto rozzuzlení vedou, zatím nepřinesly žádné velké překvapení. Už delší dobu se spekulovalo o tom, že ministerské křeslo opustí šéfka resortu obrany Karla Šlechtová nebo ministr průmyslu Tomáš Hüner. Příznačný je ovšem způsob, kterým se o svém konci dozvěděli.

Šéfovi hnutí ANO se daří až do poslední chvíle tajit jména ministrů za ANO. Ví je Hrad a pak zřejmě několik Babišových nejbližších. K jejich zveřejnění vyzývali designovaného premiéra i sociální demokraté (kteří by jako koaliční partneři alespoň občas něco rádi věděli), na veřejnost se ale nedostala. Jak opakují členové hnutí stále dokola, své záležitosti si strana umí řešit za zavřenými dveřmi. Prostor pro úniky je minimální. Už kvůli tomu, že sami členové „této firmy“ toho ví jen pomálu a spoléhají na svého šéfa.

Link

Páteční ráno přitom opět ukázalo, jak Babiš ke svým lidem přistupuje. O svém konci v čele resortů se „nechtění“ ministři dozvěděli až dnes. Během telefonátu. A bez vysvětlení. Alespoň tak to popsala médiím Šlechtová. Telefon jí zazvonil v sedm ráno před zasedáním vlády.

4987065:article:true:true:true

O důvodech, proč už s ní Babiš není spokojený, se napsalo mnoho. Osobně jí ale prý nic nevysvětlil. „Pan předseda nic nezdůvodňuje. Prostě mi řekl, že nebudu součástí nového návrhu vlády,“ komentovala to pro média smířeně končící ministryně.

Dnes ráno se Babišovo rozhodnutí dozvěděl i šéf resortu průmyslu a obchodu. Právě okolo Hünera, potažmo obsazení významného ministerstva vedl Babiš se Zemanem spor. Už nyní – ač neznáme přesné jméno nového ministra – panují obavy z toho, jakým směrem Česko povede v důležitých rozhodnutích, jako je dostavba jaderných elektráren.

Link

Kdy se tento člověk i další „nováčci“ o své nominaci od Babiše dozvěděli, je otázka. Také jim zazvonil telefon dnes ráno?

Faktem přitom je, že i ministři, kteří odchází o „své vůli“ a rozhodnutí oznámili už před časem, to nelíčí zrovna v optimistických barvách. Ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán pochopil, že se znelíbil Zemanovi mimo jiné tím, že vydal hackera Jevgenije Nikulina do Spojených států. Kritizuje i poměry v ANO a tvrdí, že jeho názory se od směřování hnutí liší. Jeho odchod z resortu v posledních dnech působí tiše. Příliš nekomunikuje. Nevyjadřuje se ani k otázkám na resort. Nejvíce by se jeho kroky daly přirovnat k vytracení, kdy za sebou jen potichu zavře dveře.

Končící ministr zahraničí Martin Stropnický si zas po letech uvědomil, že politika je vlastně špinavá hra, na kterou nemá nervy.

Link

Když se podíváme na chvilku mimo vládu – třeba na pražský magistrát – tak uvidíme Adrianu Krnáčovou, která se rozčiluje, že ji obklopuje parta neschopných lidí. Zároveň je ale jasné, že k jejímu konci vedlo i to, že ztratila Babišovu podporu.

5017080:article:true:true:true

Zpátky ke kabinetu: už v pátek večer by mělo být jasno v tom, kdo za ANO získá místo v pověstném vládním autobusu. Jedno je ale jisté už teď. Každý jmenovaný bude muset počítat s tím, že přes přátelskou atmosféru na PR fotkách hnutí, ho může kdykoliv potkat krátký telefonát: „Končíš a není ti nic do toho proč“. A to i firemní šéfové svým podřízeným vyjadřují větší porci úcty.

32744