Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Vocaď Pocaď Petra Holce: Praha má takové turisty, jaké si zaslouží

Vocaď Pocaď Petra Holce: Praha má takové turisty, jaké si zaslouží

Vloni Prahu navštívilo rekordních osm milionů turistů. To je jistě skvělá zpráva pro partičku taxikářů, stánkařů a hospodských kolem Staromáku, kteří je umějí rekordně rychle osvobodit od rekordní sumy peněz. Mnohem horší zpráva je to ale bohužel pro nás Pražany. Laciný masový turismus, jemuž nyní diktují Číňané a znovu i „bratři“ Rusové, což nejsou úplně diktátoři vkusu, totiž udržuje centrum města v temné minulosti. Nyní jen s lepšími fasádami.

Česko se světu oficiálně prodává jako „Země příběhů“ a šunka za tisícovku u stánku na Staromáku je určitě jedním z těch nejlepších. Kam se hrabe vyzrálý Jamón Ibérico! Přidejte k tomu 15 korun za euro ve směnárně a jednu taxikářskou jízdu z Revoluční do Pařížské ulice za 4000 korun a máte z Prahy rázem story, jaké nikdy nevymyslí ani machři z reklamek. Oficiální turistický příběh metropole by mohl znít: „Přijeďte jako Bill Gates a odjeďte jako bezdomovec. To vše v krásných barokních kulisách UNESCO!“   

Praha řeší – či spíš o něm hlavně mluví – vlastní turistické prokletí už několik let a naposled se o něm v Lidových novinách rozepsal i komentátor Jan Klesla. I on si všiml, že nahánění turistů do „zábavních ghett“ je slepá ulička, která vždy město táhne ke dnu: vždycky se totiž najde někdo, kdo pro turisty vymyslí ještě něco horšího a lacinějšího, v tom turismus nezná mezí. Prahu v tom proto nyní trumfuje nejen Pobaltí. Jenže pak se i Klesla zasnil.  

„Nebo můžeme jít cestou Vídně či Mnichova, zvednout pobytové taxy, zaměřit se na bohatší, slušnější klientelu, která se ráda podívá i mimo Prahu a zůstane déle než dnes průměrných 3,6 dne. A dokonce se k nám mohou chtít i přestěhovat. Taková změna nepotěší jen drogové dealery, majitele hostelů a nevěstinců,“ napsal. Fakt? Nedávno jsem o tom neoficiálně mluvil s jedním z ředitelů agentury CzechTourism, jenž ví o turismu v Česku své. Nejen jeho sny dávno přešly.

INFOGRAFIKA DNE: Nezaměstnanost v EU, soc. sítěINFOGRAFIKA DNE: Nezaměstnanost v EU, soc. sítěautor: Info.cz

V podstatě se vysmál celé kampani „Země příběhů“, která podle něj vznikla hlavně proto, že bylo potřeba utratit evropské dotace. A reklama unese vše, jak víme. A zaměřit se na bohatší a slušnější klientelu? Další sladké sny: nejen v CzechTourism dobře vědí, že do Prahy se prostě zatím jezdí za lacinou kvantitou, ne drahou kvalitou. Konkrétně za kvantitou piva a sexu, jak vychází i z průzkumů. Případně někoho zmlátit, jak vyšlo najevo nedávno. Jenže to státní agentura a ještě za peníze EU samozřejmě nemůže moc prodávat. Takže teď radši prodává baroko.

Těžko taky říct, kdo se k nám bude chtít díky jedné turistické návštěvě (do Prahy se moc nevrací) přestěhovat. Zatím se k nám kvůli práci stěhují hlavně Ukrajinci, Balkánci a Moldavané a díky za ně, protože bez jejich laciné práce by nemálo Čechů hned tak nebydlelo. A pokud jde o výlety mimo Prahu; snad mě nikdo nebude podezřívat z náklonnosti k Tomio Okamurovi, právě on ale kdysi, když ještě nehonil Alláha, vystihl turistický problém Česka celkem přesně a nesentimentálně: ve většině našich měst nemáte druhý den co dělat. A často ani ten první.

Politici i marketéři v souvislosti s Prahou rádi sní o Vídni i dalších západoevropských městech, kde turismus kvete i bez laciného piva nebo šunky za tisícovku. Praha se ale nikdy nestane Vídní ani jiným městem díky nějaké reklamní kampani. Proč jezdí nejvíc turistů do Francie a Itálie? Protože jsou takové autentické; díky místním lidem, jejich tradici a způsobu života. I turisté v nich konzumují to samé co oni sami a ne nějaký turistický trdelník.

Vyjeďte si ve Francii i v Itálii mimo větší města a vždycky se perfektně nejen najíte. Vyjeďte si z Prahy třeba po sousedním Středočeském kraji a na spoustě míst si budete připadat jak v Africe. Nebo ještě hůř, protože v Africe nemají skanzeny plné sytě tyrkysových a růžových barabizen. A nechoďte na mě, prosím, se „zážitkovou“ restaurací, kde vám za vaše vlastní peníze nadávají nebo lijí pivo na hlavu. To je skutečný středověk.

Česko prostě láká takové turisty, jaké je samo. A i Praha je taková, jací jsme my Pražané. Až budeme i my žít a konzumovat služby jako ve Vídni nebo v Mnichově, budeme mít i vídeňské a mnichovské turisty. Zatím máme spíš UNESCO a trdelník, který pochází z Maďarska, ochrannou známku na něj mají Slováci a kromě turistů ho v Praze nikdo nejí.        

1080p 720p 480p 360p 240p
Pražský bizár jménem Královská cesta aneb v ráji thajských masáží a matriošek

 

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1