Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Vocaď Pocaď Petra Holce: V Cannes zakázali selfíčka, kéž by začal konec idiotského narcismu?

Vocaď Pocaď Petra Holce: V Cannes zakázali selfíčka, kéž by začal konec idiotského narcismu?

Ano, už se na to fakt nedá dívat. Dejte lidem mobil s foťákem, fotoaplikaci na liposukci obličeje i vylepšení těla, Facebook a Istagram a máte velký průšvih: svět je najednou plný nešťastných narcisů, co si nonstop dělají selfíčka, jimiž pak nadšeně znečišťují sociální sítě. Teď snad konečně nadchází očista. Na filmovém festivalu v Cannes zakázali selfíčka aspoň na slavném červeném koberci. Merci beaucoup!

Důvodů bylo víc. Hosté, co se spíš než programu festivalu na schodech věnovali selfíčkám tím způsobovali nejen chaos, ale i zpoždění. Logicky: principem selfíčka je, že samozřejmě nemá vůbec nic společného s fotkou sebe sama; lidé, co nejradši fotí sami sebe, se ve skutečnosti fotí, aby na selfíčku vypadali jako někdo jiný. Snad jen bývalý senátor ČSSD Zdeněk Škromach dokázal, že i na selfíčku vždy vypadal jako Zdeněk Škromach. Jenže „Pan Selfie“ z Rohatce je na světě jen jeden. Možná i proto už není senátorem.    

Udělat selfíčko totiž bývá pěkná fuška. Nejdřív musíte vybrat nějaké hodně neuvěřitelné místo, pozici a kompozici, jako že jste fakt cool a všichni vám proto hned závidí. Pak taky musíte pečlivě vcucnout tváře a našpulit rty, žádná nadváha se na sociálních sítích nenosí. Všichni jsme dnes modelky a modelové jako rodinka Štiků. A nakonec to chce aspoň pokus zatvářit se, jako že to mentálně nejste vy, ale někdo aspoň trochu lepší…

Takže kdo se pak může divit, že v Cannes kvůli selfíčkům pořád řešili chaos a zpoždění? Jenže nejen to. Důvod jejich zákazu byl i estetický, jak za vedení festivalu Cannes vysvětlil Thierry Fremaux. „Není to pěkné. Je to groteskní a směšné. Chceme festivalu vrátit trochu decentnosti. Selfíčka jen snižují kvalitu zážitku nejen na červeném koberci, ale i celého festivalu,“ řekl na adresu festivalových hostů, co nemůžou žít bez selfíček.

Svatá pravda! Ještě sympatičtější ale je, že si festivalová ochranka jejich zákaz skutečně vynutila a ty, kteří ho ignorovali, nepustila dál. Doufejme, že je snad zákaz selfíček v Cannes jen dalším krůčkem na cestě zpátky k lidské příčetnosti a důstojnosti. Nedávno jsem zde s radostí psal, že kvůli normálnímu zážitku z jídla zakazují u stolu mobily i některé světové restaurace.

I jejich osvícení majitelé si totiž všimli, že jsme se poslední dobou z mobilů natolik zbláznili, že jsme se stali jejich otroky. A taky že víc žijeme ve virtuálním světě než v tom normálním. I skvělé jídlo v restauraci si víc fotíme, než ho jíme. Na vlastní oči jsem to znovu naposled viděl druhý květnový svátek v přímořské restauraci u Terstu, na jejíž zahradě usedl mladý pár. Dobré půlhodiny se místo jídlu a pití věnoval focení.

Nejdřív se mladá žena, očividně milující víc sama sebe a svůj Facebook a Instagram než svého partnera, začala nadšeně fotit a okamžitě to posílat na sociální sítě, načež ji ještě z různých pozic musel fotit i její partner a okamžitě to posílat na sociální sítě. Až pak si objednali aperolspritz  a s chutí se věnovali… Samozřejmě svým mobilům! Musely to být fakt fantastické fotky!  

Zákaz selfíček v Cannes bohužel přinesl i smutnou zprávou. Ne však ohledně samotného zákazu, ale kvůli nejen mediální reakci na něj. Spousta novinářů ho kritizovala a z lidí, co najednou nemůžou fotit sami sebe, udělala chudáky. A o těch, co se i navzdory zákazu podařilo potají udělat aspoň rychlé a nedokonalé selfíčko, pro změnu psali jako o statečných. Fakt? Co je proboha statečného na tom být narcis a otrokem svého mobilu? Tohle už chce Chocholouška!   

 

 

„Prostě končíš!" Jak Babiš zachází se svými lidmi. Komentář Markéty Žižkové

Už za pár hodin bude jasno o tom, jaké složení vlády si představuje designovaný premiér Andrej Babiš. Události, které k tomuto rozzuzlení vedou, zatím nepřinesly žádné velké překvapení. Už delší dobu se spekulovalo o tom, že ministerské křeslo opustí šéfka resortu obrany Karla Šlechtová nebo ministr průmyslu Tomáš Hüner. Příznačný je ovšem způsob, kterým se o svém konci dozvěděli.

Šéfovi hnutí ANO se daří až do poslední chvíle tajit jména ministrů za ANO. Ví je Hrad a pak zřejmě několik Babišových nejbližších. K jejich zveřejnění vyzývali designovaného premiéra i sociální demokraté (kteří by jako koaliční partneři alespoň občas něco rádi věděli), na veřejnost se ale nedostala. Jak opakují členové hnutí stále dokola, své záležitosti si strana umí řešit za zavřenými dveřmi. Prostor pro úniky je minimální. Už kvůli tomu, že sami členové „této firmy“ toho ví jen pomálu a spoléhají na svého šéfa.

Link

Páteční ráno přitom opět ukázalo, jak Babiš ke svým lidem přistupuje. O svém konci v čele resortů se „nechtění“ ministři dozvěděli až dnes. Během telefonátu. A bez vysvětlení. Alespoň tak to popsala médiím Šlechtová. Telefon jí zazvonil v sedm ráno před zasedáním vlády.

4987065:article:true:true:true

O důvodech, proč už s ní Babiš není spokojený, se napsalo mnoho. Osobně jí ale prý nic nevysvětlil. „Pan předseda nic nezdůvodňuje. Prostě mi řekl, že nebudu součástí nového návrhu vlády,“ komentovala to pro média smířeně končící ministryně.

Dnes ráno se Babišovo rozhodnutí dozvěděl i šéf resortu průmyslu a obchodu. Právě okolo Hünera, potažmo obsazení významného ministerstva vedl Babiš se Zemanem spor. Už nyní – ač neznáme přesné jméno nového ministra – panují obavy z toho, jakým směrem Česko povede v důležitých rozhodnutích, jako je dostavba jaderných elektráren.

Link

Kdy se tento člověk i další „nováčci“ o své nominaci od Babiše dozvěděli, je otázka. Také jim zazvonil telefon dnes ráno?

Faktem přitom je, že i ministři, kteří odchází o „své vůli“ a rozhodnutí oznámili už před časem, to nelíčí zrovna v optimistických barvách. Ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán pochopil, že se znelíbil Zemanovi mimo jiné tím, že vydal hackera Jevgenije Nikulina do Spojených států. Kritizuje i poměry v ANO a tvrdí, že jeho názory se od směřování hnutí liší. Jeho odchod z resortu v posledních dnech působí tiše. Příliš nekomunikuje. Nevyjadřuje se ani k otázkám na resort. Nejvíce by se jeho kroky daly přirovnat k vytracení, kdy za sebou jen potichu zavře dveře.

Končící ministr zahraničí Martin Stropnický si zas po letech uvědomil, že politika je vlastně špinavá hra, na kterou nemá nervy.

Link

Když se podíváme na chvilku mimo vládu – třeba na pražský magistrát – tak uvidíme Adrianu Krnáčovou, která se rozčiluje, že ji obklopuje parta neschopných lidí. Zároveň je ale jasné, že k jejímu konci vedlo i to, že ztratila Babišovu podporu.

5017080:article:true:true:true

Zpátky ke kabinetu: už v pátek večer by mělo být jasno v tom, kdo za ANO získá místo v pověstném vládním autobusu. Jedno je ale jisté už teď. Každý jmenovaný bude muset počítat s tím, že přes přátelskou atmosféru na PR fotkách hnutí, ho může kdykoliv potkat krátký telefonát: „Končíš a není ti nic do toho proč“. A to i firemní šéfové svým podřízeným vyjadřují větší porci úcty.

32744