Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Vojtěch Filip je lhář. Jeho nehoráznosti o sovětské okupaci v roce 1968 jsou velezrádné. Komentář V. Bucherta

Vojtěch Filip je lhář. Jeho nehoráznosti o sovětské okupaci v roce 1968 jsou velezrádné. Komentář V. Bucherta

Naprosté lži a neskutečné nehoráznosti. Jinak se nedají nazvat vyjádření předsedy komunistické strany Vojtěcha Filipa, která řekl britskému listu The Guardian o okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968. Dokázat to není nijak těžké, stačí listovat historickými dokumenty. Filipova slova se dají označit za velezrádná, protože pokud si podobnou manipulaci dovolí český politik, nemá co pohledávat v poslanecké sněmovně. Zde jsou fakta.

Filip například zpochybnil podíl Rusů na proradné invazi v roce 1968. Řekl: „Historie byla ze sta procent zfalšována. Nikdo nenapíše, že celá idea je postavena na pozici proti Rusku,“ řekl šéf českých komunistů listu The Guardian. A dodal: „Tehdy byl v politbyru Sovětského svazu pouze jeden čistokrevný Rus, a ten hlasoval proti invazi. Brežněv byl z Ukrajiny. Většina invazních armád byla ukrajinská.“

Jenže Filip bohapustě lže.

V té době ovládalo Sovětský svaz 23. politbyro Ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu, jehož členové byli ve funkci od roku 1966 do roku 1971. A naprostou převahu v něm samozřejmě měli Rusové, žádný „jeden čistokrevný Rus“. To je Filipův výmysl.

Politbyro

V roce 1968, kdy se rozhodovalo o okupaci Československa, bylo v sovětském politbyru 11 lidí. Podívejme se, kdo tam byl.

Vůdce Leonid Brežněv, se skutečně narodil na ukrajinském území, ale jeho otec i matka se přistěhovali z Kurské oblasti, která je ruská. Samotný Brežněv byl po rodičích etnický Rus, ale narodil se a vyrostl na Ukrajině.


Speciál INFO.CZ k srpnu 1968


Dále byli tehdy v politbyru tito Rusové: Genadij Voronov, Rus narozený v Tverské gubernii. Andrej Kirilenko, Rus narozený v Belgorodské gubernii. Alexej Kosygin, Rus narozený v Petrohradě. Alexander Šelepin, Rus narozený ve Voroněži. A konečně Michail Suslov, Rus narozený v Saratovské gubernii.

Pak tam byli Bělorus Kiril Mazurov a Lotyš Arvīds Pelše. Z Ukrajiny byl Nikolaj Podgornyj a Petro Šelest. Posledním byl Dmitrij Poljanskij, etnický Rus narozený na území, které pak připadlo Ukrajině.

Ukrajinská vojska?

Filip dále tvrdil, že „většina invazních armád byla ukrajinská“. Další nesmysl. To nebyla žádná ukrajinská vojska, žádná taková totiž tehdy v Sovětském svazu neexistovala. Byla to sovětská armáda složená z mužů mnoha různých národností. Že se na okupaci Československa podílela i vojska, která byla dislokována na Ukrajině, je pravda, ale bylo přece logické, že moskevská vláda k nám nepošle vojáky od Vladivostoku či od hranic s Čínou. Navíc vrchní velení sovětské armády bylo tehdy většinou v rukou etnických Rusů.

Další lží je Filipovo tvrzení, že pro okupaci „nejsilněji horovali vůdci sovětských satelitů, jako bylo Východní Německo, Polsko a Maďarsko“. Ve skutečnosti byly v takzvaném socialistickém táboře názory na invazi velmi rozdílné. Například Rumunsko se odmítlo vpádu do Československa zúčastnit. Zásadní rozpory dokonce panovaly několik týdnů i v samotném sovětském vedení. V politbyru bylo několik členů, kteří invazi původně odmítali a proti byli nejdříve i představitelé sovětské diplomacie a armády. Ovšem Brežněv nakonec vyjednal ve svých řadách ve dnech 16. a 17. srpna 1968 „konsenzus“ a bylo rozhodnuto.

Lhář

To, že se Filip nechce za okupaci omlouvat je také příznačné, protože po invazi se vedení československých komunistů zlomilo, hanebnou okupaci začalo vychvalovat (čest výjimkám) a nastoupila odporná normalizace (zejména v 70. letech), která vše korunovala.

Za této situace Vojtěch Filip v roce 1983 vstoupil do totalitní Komunistické strany Československa a přitakával okupantům.

Proto je Filip lhář. A jeho slova o roku 1968 jsou velezrádná.

Další texty autora na stránkách Reflex.cz >>>

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1