Vrtěti PESem. Špatné covidové statistiky? Zfalšujme je!

23. 11. 2020 • 14:36
KOMENTÁŘ MARTINA SCHMARCZE | Polská média a lékaři podezírají vládu, že manipuluje s covidovými statistikami, aby se zdálo, že epidemie ustupuje. Může se něco podobného spustit u nás? Popravdě – obávám se, že může. Potom, co se poslanci vládního ANO domlouvali s šéfem zdravotních statistiků Duškem, podezření sílí.

Připomeňme si, že poslanci vládního hnutí se na uzavřeném jednání sněmovního zdravotního výboru domlouvali s ředitelem ÚZIS Ladislavem Duškem, že by se nemusely uveřejňovat čísla o mrtvých, protože prý zbytečně stresují laickou veřejnost. Po téhle oboustranně vstřícné výměně názorů se skutečně události daly do pohybu a vzbuzují otázky. Byť během interpelací premiér Andrej Babiš popřel, že vláda chce tajit data a od Duška se distancoval s tím, že ani není v ANO, tak ÚZIS začal pracovat na nové metodice v duchu debaty na výboru.

Uvidíme, co nakonec z vládních zdravotních statistiků vypadne a zda se opravdu začnou údaje o covidových úmrtích publikovat jen jednou za čtvrt roku a schovaná mezi čísly o umírání na ostatní nemoci. Malou ochutnávku jsme však mohli vidět už včera. V Otázkách Václava Moravce se šéf ÚZIS vytasil s grafem, podle kterého přímo na koronavirus umřelo jen 19 % nakažených, dalších 8 % k němu mělo nějaké další nevyjasněné potíže a 64 % mrtvých trpělo závažnými chronickými problémy.

Dodejme, že jde o vzorek 407 zemřelých z prvního pololetí. Nelze je vůbec srovnávat s pozdější covidovou explozí, která celkem zabila 18krát víc lidí. Především ale závěry ÚZIS přímo vybízejí k politicky účelové interpretaci, že epidemie zabila jen asi čtvrtinu z těch, co umřeli s virem v těle, zatímco dvě třetiny ve skutečnosti zemřely na jiné těžké nemoci. Stačí je v perfektní prezentaci „správně“ zaškatulkovat. Babišův PR tým je na takové grafy „jednička“.

Tento výklad je přitom v rozporu se skutečnými počty úmrtí. Jak upozornila i MAFRA, patřící do holdingu Agrofert, z údajů evidence obyvatel vedené ministerstvem vnitra vyplývá, že počet úmrtí oproti dlouhodobému průměru během druhé vlny vystoupal ještě výše, než uvádí statistika ministerstva zdravotnictví. V ní totiž chybějí stovky lidí, co na covid umřeli doma, zaznamenává pouze zemřelé v nemocnici. Toto je otázka číslo jedna: Bude se ÚZIS v nové metodice řídit tvrdými daty, nebo „měkkými“ politickými požadavky ANO?

Druhou pochybnost vzbuzuje brzká ranní úprava počtu pozitivních testů. V noci vydalo ministerstvo zdravotnictví data, v nich uvedlo, že v neděli počet pozitivních testů dosáhl 26 %. Což je stále vysoké číslo a odpovídá 30 bodům dle Protiepidemického systému (PES). Následně bez varování a hlavně bez vysvětlení změnilo údaj na 22 %, což už odpovídá „přijatelnějším“ 20 bodům, kdy v důsledku pokleslo souhrnné skóre rizika z 67 na 57 a tím se dostáváme ze čtvrtého do třetího stupně pohotovosti.

Díky tomuto numerickému kouzlu vláda bude moci plnit ohlášený plán, že týden co týden „bude líp“ a republika se posune k nižšímu stupni pohotovosti. „Trojka“ je důležitá, protože se mohou otvírat obchody. A stačí k tomu tak málo – jen o čtyři procentní body nižší podíl pozitivních testů. Což je mimochodem otázka číslo tři: Jak to, že se testuje tak proklatě málo, když nijak zvlášť neklesá procento nakažených v testovaném vzorku? Kolik jich asi máme skutečně? Na to se ptají své vlády i Poláci.

Čtvrtý dotaz se týká toho nejpodstatnějšího – statistiky zemřelých. Čísla začala poměrně rychle padat po 11. listopadu, tedy pouhý týden poté, co dosáhly vrcholu počty denně nakažených. Přitom se uvádí, že křivka mrtvých má za křivkou pozitivně testovaných zpoždění nejméně čtrnáct dní – a při nástupu druhé vlny to také tak bylo. Že by už nová metodika začala fungovat?

Poslední otázka je trochu spekulativní. Ale nelze se vyhnout podezření, když napřed poslanci na uzavřeném jednání tvrdí, že umírá méně lidí, než říkají statistiky a následně jim nová, „lepší“ čísla dají za pravdu. Ono vůbec jednání Babiše a spol. během epidemie nevzbuzuje ani záchvěv důvěry. Ty čtyři otázky se jistě dají nějak zodpovědět a možná bych je ani nepokládal, kdyby vládu neřídil někdo, kdo během epidemie tolikrát lhal a ještě se pak snažil svalit vinu za svá selhání na opozici a občany.

Nakonec tohle je na všem to nejsmutnější. Během jarní vlny jsme se snažili táhnout za jeden provaz, média mírnila paniku, a kdyby tehdy vznikla podobná podezření, nevěnoval bych se jim podobným textem. Nyní se to otočilo, coby velkou hrozbu vidím to, jak kabinet může nakládat s daty. Uzavřené jednání výboru, kde se poslanci vládního ANO naváželi do pirátské kolegyně, jak se vůbec odvažuje žádat nějaká čísla, nejde jen tak vymazat z hlavy…

Doufejme, že k „žehlení“ statistik nedošlo a ani nedojde, protože to by zničilo i poslední zbytky důvěry v systém. Ostatně píšu tento text hlavně proto, aby se to nestalo, aby ÚZIS přestal připravovat novou metodiku, aby vláda nejednala s občany jako s malými dětmi a nemanipulovala jimi. Že Babiš „vrtí psem“ už sedm let a vychází mu to, je jedna věc, ale „vrtěti PESem“ by bylo daleko horší – zde už nejde o politiku, ale o život.

AKTUALIZACE: Po publikaci textu Ministerstvo zdravotnictví reagovalo na kritiku médií vysvětlením, že zpětně přepočítalo a snížilo podíl pozitivních testů za celý týden, neboť do celkového počtu započítalo tisíce negativních potvrzujících PCR testů, které se podle stávající metodiky nezapočítávaly.