Výchova podnikání v Čechách. Komentář Alexandry Udženija

Alexandra Udženija

Drobný podnikatel je v naší zemi tak trochu ohrožený druh. Člověk, který po nikom nic nechce, vlastní pílí a zarputilostí se snaží vydělat si na živobytí, často mnoho let bez dovolené, nemocenské, bez sick days či náhradního volna, investuje všechny své úspory do vysněného projektu. Dává lidem práci a udržuje život v místních komunitách. Čepuje vám pivo, prodává rohlíky, kácí stromy, opravuje zdi, čistí komíny, prodává na internetu apod. Poslední, který si stěžuje a první, na kterého dopadnou státní regulace. Přitom život bez nich by v naší zemi nestál ani za zlámanou grešli. Zkrátka a dobře, drobní podnikatelé jsou nejen páteří ekonomiky, ale i páteří společnosti. Svobodní lidé, za něž rozhoduje pouze jejich um a pracovitost. 

Politické zastání tato skupina našich spoluobčanů poslední dobou moc neměla. U moci byli socialisté, kteří drobné podnikatele považují za parazity a pan Babiš, pro něhož jsou malé a střední podniky podle jeho vlastních slov “klišé a kecy”. A tak na drobné podnikatele dopadá jedna rána za druhou. Rozjet třeba malou cukrárnu, to je hotové peklo. Přibližně dvacet stanovisek a ohlášení před zahájením činnosti a až třicet kontrol během běžného provozu, na to se musí připravit každý, kdo by si vysněný rodinný podnik rád otevřel.

Zapomeňte na Dubčeka, vzpomínejte na Kriegela, Sekaninovou, Vodsloně či Fukovou. Komentář M.Půra

sinfin.digital